Vzhledem k tomu,že mám druhé dítko,nyní 1.5roku a starší5let, mám zkušeností mnoho.Ze začátku jsem byla dost nejistá,asi jako každá novopečená maminka.Sama jsem rvala kočár do tramvaje i autobusu a málem sletěla,zatímco lidé uvnitř tupě zírali.Časem jsem se naučila být tvrdší,nyní když mi nejde nikdo pomoct,tak zařvu ,,nemohl by mi prosím někdo pomoct nastoupit" a věřte mi,že vžycky někdo vstane.Bohužel,někdy je to babička,která by sama pomoc potřebovala. A také už jsem párkrát najela lidem sedícím na místě pro kočárek na nohy,potom vyskakovali celkem rychle. Bydlím na venkově a tady se mi nestává,že by nikdo nepomohl,pomůže i řidič,ale do Prahy jezdíme často a to je boj,člověk musí být otrlý. Moc hezký zážitek v MHD mám z těhotenství,tenkrát jsem nastoupila do tramvaje plné mladých lidí a nikdo mě (jako téměř vždy) nepustil sednout. Vzadu stál otrhaný,páchnoucí bezdomovec a ten když to viděl,začal řvát ,,to tu maminku nepustíte nikdo sednout,nevychovanci..." V tu chvíli mladíci ze sedadel přímo vyskakovali a byli pěkně rudí.Jo to jsem se pobavila.Přeji všem klidné cestování a nebojte se říci si o pomoc. Nenechte se odradit zlými lidmi.

Tak to je teda síla, já sice s kočárkem radši jezdila pěšky než abych někomu říkala ale když je potřeba dojet dál MHD se nevyhnete a takový pán by mě teda uplně znechutil a otrávil.

Ahoj Filipino, mám podobné zkušenosti jako ty. Někdy jsou lidé úplně v pohodě, ochotně pomohou, jindy se tváří, že tam nejsou. Přístup onoho pána mě "dostal" - no, nechci být ošklivá a opravdu mu to ani nepřeji, ale on třeba také jednou bude potřebovat pomoc...a potká-li stejné lidi, bude muset sedět doma na zadku on :-). Já jsem z Prahy, takže jsem se s dětmi snažila co nejvíce využívat metra a vybírat si stanice, kde zvládnu nastoupit i vystoupit bez cizí pomoci. Pokud to nebylo možné, tak jsem co nejvíce využívala lehoučkých golfek... Tak šťastné cestování