Jak zvládnout období vzdoru

Období vzdoru

Období vzdoru se u dětí nejčastěji objevuje mezi druhým a třetím rokem života, respektive v této době bývá nejsilnější. Důvodem je skutečnost, že se dítě osamostatňuje, přeje si dokázat, že „umí samo“ a také chce prosazovat svá přání („Já chci“). Samozřejmě vždy záleží na tom kterém dítěti – u některého se vzdor objevuje dříve, u jiného později.

Pozitivní zpráva je, že toto období časem odezní.

Jak zvládnout období vzdoru

Určitě je nesmírně důležitá trpělivost a pevné nervy. Je jisté, že ne vždy se rodiče zachovají tak, jak by si přáli. Někdy jim prostě „ujedou nervy“ a není divu. V žádném případě by se však neměli zbytečně obviňovat, ničemu to neprospěje. Je třeba si uvědomit, že jsou také jen lidé a někdy je opravdu velmi těžké v klidu zvládnout vztekající se, odmlouvající či protivné dítě.

Povzbuzení pro rodiče: neberte si záchvaty svého potomka osobně. Rozhodně to není žádný útok na vás, dokonce se ani nesnaží vás naštvat.

Tipy a rady, jak na to

• 
  Foto: Angela Smith / Freerange.comtrpělivost, pevné nervy
• stanovte jasná pravidla a dodržujte je, snažte se dítěti neustoupit. Musí vědět, co ještě může a co už ne. Důležité je, aby na dodržování těchto pravidel trvali oba rodiče (hra na hodného a zlého rodiče není úplně dobrým nápadem). Pokud se rodiče v názorech liší, měli by udělat nějaký kompromis.
• netrvejte na nedůležitých věcech, respektive nedávejte dítěti zbytečně velké množství příkazů, které vlastně nejsou podstatné
• dovoluje-li to situace, nespěchejte, dejte dítěti dostatečný prostor pro samostatné oblékání, jídlo a podobně
• všímejte si, v kterých situacích se dítě chová „nepříjemně“ a zkuste to jinak (Rádo si samo chystá příbory, tak proč mu to nedovolit? Rádo se samo obléká? Začněte s přípravou na odchod dříve a nechte ho, aby se obléklo samo. A že má triko opačně? Vždyť to vlastně není důležité a třeba nakonec dovolí, abyste mu ho otočili. A když ne, svět se nezboří.). Budete-li mít štěstí, naučíte se některým záchvatům předcházet.
• dávejte mu dostatečně najevo, že ho máte rádi. Nemá smysl ho trestat za projevy samostatnosti, protože by mu to mohlo spíše uškodit. Potřebuje hlavně pocit bezpečí a jistoty.
• děti zpravidla vyžadují dodržování rituálů a denní rutiny, jakákoliv změna je může „rozhodit“. Patří-li k nim i váš potomek, snažte se mu v rámci možností vyhovět.
• můžete zkusit v kritických situacích odvést jeho pozornost
• nedbejte na to, co si myslí okolí. Je jisté, že ve chvíli, kdy váš andílek leží na zemi a vzteká se, můžete zaznamenat nesouhlasné pohledy, popřípadě „chytré“ rady. Nenechte se tím vyprovokovat, počítejte do deseti, popřípadě sledujte ptáčka na stromě a podobně. Naopak někdy uvidíte soustrastné pohledy rodičů, kteří „ví“
• někdy se vyplatí si dítěte nevšímat, popřípadě ho nechat v jiném pokoji se „vyvztekat“

Závěr

Pamatujete si na období vzdoru u vašeho syna či dcery? Jak probíhalo? A jak jste reagovali vy? Měli jste nějaký „zaručený“ recept, jak nepříjemné situace zvládnout? Napište nám vaše zkušenosti, rady a tipy, určitě je ocení i ostatní čtenáři, kteří se možná právě nyní potýkají s tímto obdobím u svého potomka.

(26. 1. 2012 | redakce)