Naše "perverzní" domácnost

Není nad to, když babička pořádně slídí. I když pravdu mnohdy přiznat nemůže, někdy jí to prostě nedá a prozradit vše musí. Pak z toho bývají úsměvné historky na celý život. Tohle je jedna z nich:

Malá měla asi čtyři měsíce, když jsem musela k lékaři na kontrolu. Jelikož jezdíme do města cca 17 kilometrů vzdáleného, když může, vezme mě tam manžel.
Malá v té době byla nachlazená, měla dost rýmu a kuckala, proto jsme se rozhodli, že raději zavoláme moji mámu, aby mi malou pohlídala a já ji nemusela tahat do nemocničního prostředí.
Přijela ochotně a my mohli vyrazit. Byli jsme pryč asi dvě hodiny a když jsme se vrátili, máma se na nás tak nějak divně koukala... Ale neříkala nic.

"Dáš si kafe nebo něco na pití?" Nabízela jsem jí. Doufala jsem že si ještě chvilku popovídáme, jak slibovala do telefonu, jenže ona měla najednou hrozně moc práce a musela už jít.

Stále ten zvláštní pohled, vůbec se mi to nelíbilo. Přemýšlela jsem co se mohlo stát, jestli malá něco vyvedla (ale co by mohl vyvést čtyřměsíční kojenec?) nebo se stalo něco u nich doma? Třeba jsme byli na její vkus pryč příliš dlouho... Vážně mi to nedocházelo, ale brzy jsem to vypustila z hlavy.

O pár dní později jsme se k našim s malou stavili na návštěvu. Táta byl v práci tak jsem doufala, že zatímco malá spí, my dvě si aspoň v klidu popovídáme. Jenže máma byla stále nějaká divná...

Až to prostě nevydržela. "Podívej, mně do toho vlastně nic není, ale mohli byste to schovávat aspoň když víš že příjdu..." Začala. Přemýšlela jsem co bych měla schovávat, ale ať jsem se snažila přijít na cokoli, žádného kostlivce ve skříni schovaného nemáme, nic mě tedy nenapadalo.
"Myslím tím TU VĚC, já teda vážně nevím kam se to vlastně strká, ale když jsem přišla, bylo to pověšené nad vanou a ještě z toho kapala voda...."
Nějakou dobu jsem byla mimo, než mi došlo, co má namysli, a pak jsem se začala strašně smát. Mluvila o odsávačce hlenů, která se zapojuje do vysavače a kterou se dítěti odsává nosík.

Ona, logicky, nic podobného neznala. Na mé vysvětlení se netvářila moc věrohodně, vlastně, ona k tomu měla důvod protože našla i něco jiného...
"Z jedné strany vám vylézalo prostěradlo zpod postele, tak jsem to trošku nadzvedla, abych jej upravila." Začala máti výmluvně. "Jenže pak jsem si všimla těch důtek..." Významně se odmlčela a aniž by pokračovala, čekala na můj zahanbený výraz. V tomhle jsem byla totálně mimo, jaké důtky kde mohla najít?

Až doma jsem se pod postel podívala a objevila "nunčaki" ještě z dob, kdy manžel dělal karate... Při troše fantazie to mohlo vypadat jako nějaká sexuální pomůcka, ale to už by musela být ta fantazie opravdu veliká...

Mámě jsem to všechno vysvětlila a i když se pak snažila tvářit že mi věří, zřejmě jsem ji moc nepřesvědčila. Až když jsme za pár dnů přišli na návštěvu k sestřenici a máma v pokojíku malého uviděla úplně stejnou odsávačku do vysavače, uklidnila se doopravdy.

Uběhlo několik dlouhých měsíců, než přiznala, že poté co uviděla tu příšernou věc nad vanou, prolezla nám komplet celý byt aby našla další důkazy.

Dnes už se tomu smějeme a tahle historka bude zřejmě při nejrůznějších příležitostech kolovat ještě spoustu dalších let.

Autorem tohoto textu není redakce těchto webových stránek, ale jeden z rodičů, tedy uživatelů/ek: Filipina (kliknutím na jeho/její jméno přejdete na jeho/její domovskou stránku). Chcete-li si zde také vést deník nebo sem psát články, zaregistrujte se/přihlašte se na této stránce.

Předcházející článek: <<< Záhady naší Anetky <<<

Tento článek je součástí speciálu:

Speciál: Zážitky jedné maminky

Má novopečená maminka nadbytek času, takže by rozhodně neměla utrácet za hotové obědy, ale vařit? Může desetiměsíční holčičče pobyt u moře pomoci, nebo bychom se takové cesty měli spíše bát? Jak moc je třeba se trápit otázkou: Kojit či nekojit? Nabízíme vám zajímavé odpovědi, doplněné o zážitky jedné z vás, naší čtenářky Filipiny. Věříme, že pokud vám unikly v době publikování, teď vás zaujmou stejně, jako nás.