Možná právě tuto zimu se váš potomek chystá poprvé na lyžařský výcvik se školou, zájmovým kroužkem či jinou skupinou lidí. Ale třeba jen zatím zvažujete, že byste ho tam poslali, ale nejste si jisti, zda je již dostatečně starý a zda to bez problémů zvládne. V kolika letech je ideální věk na lyžařský výcvik? A jak dítě připravit, aby vše dobře dopadlo? Co vlastně bude s sebou potřebovat? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Pokud čekáte, že vám sdělíme přesný věk, který je ideální na první výjezd na dětský lyžařský výcvik, tak vás budeme muset zklamat. Stejně jako u mnoha jiných aktivit a činností, tak i zde velmi záleží na samotném dítěti. Některé je samostatné, nedělá mu problém přespat u prarodičů či kamarádů, zapojí se do všech her, je rádo mezi ostatními dětmi. Pro takové zřejmě lyžařský výcvik nebude žádný velký problém. Jiné děti jsou naopak velmi stydlivé, je pro ně složité připojit se ke svým vrstevníkům a jakoukoliv změnu snáší těžko. V tomto případě asi není třeba celou záležitost uspěchat. Určitě fajn je, když na výcvik jede dítě se sourozencem či kamarádem. Je to pak pro něj výrazně snazší.
Tip: Důležité je také zvážit skutečnost, zda dítě už někdy předtím lyžovalo, jak ho to bavilo, jaký je vlastně jeho postoj k zimnímu období a podobně. Přeci jen letní tábor je poněkud odlišný od lyžařského výcviku.
Samozřejmě záleží i na tom, kdo dětský lyžařský výcvik pořádá. Jedná-li se o školu, pak jsou děti zpravidla již větší (často se pořádají výcviky až na druhém stupni, zhruba v 7. třídě). V případě zájmových oddílů a výcviků pořádaných zaměstnavateli či jinými organizacemi, jezdí často děti již od cca 5-6 let věku. V těchto případech bude důkladná příprava skutečně nezbytná.
Pokud jste již lyžařský výcvik vybrali, pak je důležité s dítětem často hovořit na toto téma. Mělo by vědět, jak bude během pobytu vše vypadat, co tam bude dělat, kdo s ním jede (a to jak vedoucí a instruktoři, tak třeba i kamarádi). Najděte si čas a pozorně vyslechněte případné obavy, které váš potomek má. Možná se vám v danou chvíli zdají nedůležité, ale věřte, že pro malé dítě (a nejen pro něj) mohou představovat zásadní problém. Obavy se mohou týkat jídla, toalety, stesku po rodičích, sourozencích či hračkách nebo i toho, jak se má zachovat v určité situaci (například: „Co mám dělat, když ztratím/nemohu nalézt čepici?“, „Co mám dělat, když mě bude bolet břicho?“ a podobně).
Je-li ta možnost, ukažte dítěti fotografie z místa, kam pojede a také z předchozích lyžařských výcviků, které tam probíhaly. Určitě nevynechejte příležitost seznámit dítě s instruktory a vedoucím, popřípadě s dalšími účastníky.
Seznam věcí, které by mělo dítě mít, samozřejmě dostanete od organizátorů lyžařského výcviku.
Určitě v něm ale naleznete tyto položky:
kapesné
Podstatné je vše balit spolu s dítětem. Mělo by vědět, co s sebou má (a kde to má), kdy si danou věc má obléknout (to se týká hlavně menších dětí), eventuelně na co ji použít („Proč mám baterku?“) a další. Pokud vám něco chybí, pak společný nákup a výběr věci samotným dítětem může být velmi příjemný pro obě strany. Navíc se váš potomek může radovat z toho, že se na přípravách aktivně podílí.
Důležité je zabalit oblíbenou hračku, se kterou syn či dcera usíná. Právě večer totiž přichází největší stesk a smutek. Zajímavým tipem může být i oblíbená knížka.
Vhodné je také přidat dopisní papíry a obálky (u menších dětí s nadepsanými adresami a nalepenými známkami), popřípadě pohledy.
Vše je třeba podepsat či jinak označit (fajn jsou popisovače textilu, a to i vypratelné. Značky vám totiž po vyprání na oděvech nezůstanou) a sepsat seznam věcí.
Tip: Počítejte s tím, že některé věci se mohou během pobytu zničit či ztratit. Je-li to možné, zabalte dítěti věci, na kterých vám tolik nezáleží či jsou dostatečně odolné. Je jisté, že vzhledem k tomu, že se jedná o zimní výcvik, tak mu těžko s sebou dáte špatné lyže a podobně. Ale u některých věci je to samozřejmě možné.
Snažte se právě v tento den nespěchat, vše v klidu připravit a s dostatečným předstihem vyrazit na místo odjezdu. Není snad nic horšího, když na poslední chvíli honíte své dítě, na schodech zjistíte, že jste něco zapomněli a musíte se vracet a další podobné situace. Dítě už tak prožívá poměrně složité chvilky (přeci jen, jede poprvé pryč od maminky a tatínka, bude v cizím prostředí s cizími lidmi,…) a není třeba ho ještě více stresovat.
Je fajn, když svému dítěti posíláte každý den pohlednici či kratší dopis (někdy se praktikuje, že rodiče napíší pohledy dopředu, očíslují je a předají vedoucímu. Ten pak každý den dítěti jeden předá). Můžete v nich vyprávět, co děláte, co je nového. V žádném případě do nich ale nepište smutné události, své starosti a ani to, jak moc se vám stýská. Korespondence by měla být povzbudivá. Můžete v ní ocenit, jak vše skvěle zvládá, jak je šikovné, že se těšíte až ho uvidíte lyžovat a podobně.
V den příjezdu nezapomeňte dorazit na místo příjezdu včas. Dítě vždy zamrzí, když přijede, těší se na své rodiče a sourozence a zjistí, že oni na něj nečekají. Připravit můžete i oblíbené jídlo či sladkost. Na zbytek dne už nic neplánujte. Nechte své dítě, aby vám mohlo vyprávět vše, co zažilo, ukázat odměny, diplomy, obrázky a další výtvory. Určitě si také bude chtít pohrát a podobně.
Jezdili jste v zimě na lyžařský výcvik? A kdy jste byli poprvé? Posíláte tam i své děti? Podle čeho zimní pobyt vybíráte a jak to váš potomek zvládá? Těší se, anebo protestuje a nikam jet nechce? Jak to řešíte? Napište nám vaše názory, rady, tipy a zkušenosti. Určitě je ocení i ostatní čtenáři.
Zima se pomalu hlásí o slovo, a tak pro vás redakce JáRodič.cz stejně jako vloni připravila zimní speciál, tentokráte s...
