Rozmazlené dítě aneb Jak se toho vyvarovat

Výchova dětí

Možná jste si už několikrát od svých rodičů či prarodičů vyslechli, že tohle byste si vy v dětství dovolit nemohli. Je pravda, že přístup k výchově i dětem se v posledních desetiletích výrazně změnil. Není na tom ale nic divného, protože i společnost zaznamenala podstatné změny. Je to dobře, nebo špatně? Vyrostou z nich rozmazlené a nevychované děti? Určitě to nelze vidět černobíle, vše má svá pro a proti.

Které děti lze považovat za rozmazlené

Photo: Chance Agrella / Freerange.comCo to vlastně znamená rozmazlený? Jak se takový člověk chová? Je možné na to jednoznačně odpovědět?

Přesná definice neexistuje. Většinou se takto označují děti, které se chovají nevhodně k rodičům i ostatním dospělým, neřídí se jejich pokyny, jsou panovační, vždy musí být první, jsou zvyklé, že všechna jejich přání jsou plněna a pokud jim není vyhověno, vztekají se, křičí, buší pěstí, dělají si kdy chtějí, co chtějí (stejně tak s jídlem), nikdy nejsou spokojeny (vždy vidí něco lepšího) a podobně.

Problémy rozmazlených dětí

Není třeba zdůrazňovat, že rozmazlené děti nejsou pro ostatní zrovna příjemné.

Výzkumy dokonce ukazují, že mají v běžném životě více problémů než ostatní. Dle nich se těžko vyrovnávají se stresem, mají problémy se sebeovládáním, bývají sobecké a nevyzrálé, hůře vycházejí s ostatními, jsou náchylnější k depresi a úzkostem a další.

Jak na to

Jak se tedy vyvarovat toho, aby dítě bylo rozmazlené? Určitě záleží na každém rodiči a jeho názoru a přístupu k výchově. Je třeba se snažit být rozumní a vyvarovat se extrémů – tedy nebýt ani příliš přísný, ani naprosto bez pravidel.

Zde je několik tipů, jak na to:

• Je třeba stanovit určité hranice a pravidla a dodržovat je. Dítěti vysvětlete, proč jste je stanovili a z jakého důvodu je považujete za důležitá.
• Naučte se říkat „ne“ a buďte důslední, nenechte se přemluvit
• Jestliže se dítě vzteká, kňourá a křičí, aby dosáhlo svého, nevyhovte mu. Naopak je-li schopné rozumně (s ohledem k jeho věku) argumentovat, můžete mu v rozumné míře vyhovět.
• Plňte své sliby a zároveň to vyžadujte od svých potomků
• Vyvarujte se přílišného ochraňování dítěte před případnými následky – příklad: vaše dítě soustavně zapomíná věci na tělocvik, neomlouvejte ho
• Nikdy nelžete a totéž chtějte od své dcery či syna
• Stanovte mu úkoly a povinnosti, které musí plnit (přemlouvání, doprošování či úplatky nejsou na místě)
• V rodině musí existovat určitá rovnováha sil (dítě by určitě nemělo nabýt vrchu nad rodiči a tyranizovat je)
• Důležitá je také shodný přístup obou rodičů. Pokud máte na nějakou věc odlišný názor, zkuste si ji vyjasnit v soukromí.

Samozřejmě ne vždy je snadné dodržovat všechna pravidla. Oč je snadnější dát řvoucímu potomkovi to, co chce a ušetřit si nepříjemné pohledy a občas i poznámky okolí. Faktem ale zůstává, že dítě (a to i malé) rychle pochopí, jak na to a chová se pak stejným způsobem pokaždé, když mu odmítnete něco dát či dovolit. Není to lehké, chce to pevné nervy a trpělivost, ale vyplatí se to. Na druhou stranu se neobviňujte v případě, že se vám to prostě občas (!) nepovede. Nikdo není dokonalý.

Závěr

Jak jste byli vychováváni vy? Byli vaši rodiče přísní a vy jste si nedovolili neposlechnout, anebo byli benevolentní? Jaký máte názor na výchovu dětí? A myslíte si, že jsou v dnešní době děti více nevychované a rozmazlené? Napište nám váš názor.

(19. 8. 2010 | redakce)