Jak naučit dítě zodpovědnosti

Ať chceme či nechceme, tak každý člověk je za něco zodpovědný. Je zodpovědný za své činy, za své (někdy i cizí) věci, občas také za ostatní lidi. Z toho vyplývá, že zodpovědnost je pro život důležitá. Jak ale zajistit, aby ji váš potomek měl? Narodí se s ní, anebo je třeba jej tuto vlastnost naučit? A pokud ano, jakým způsobem? Kdy začít? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.

Kdy začít

Foto: Cherylholt / Pixabay.comS vysvětlováním zodpovědnosti je třeba začít až ve chvíli, kdy je dítě schopno pochopit její význam, respektive význam toho, co mu říkáte. Bývá to zhruba mezi 3. a 4. rokem věku. V tomto věku má dítě již zpravidla dostatečnou slovní zásobu, aby chápalo, co se mu říká a zároveň je schopno se ptát.

Jak začít

Je jasné, že je třeba začít postupně a vždy přiměřeně nejen věku dítěte, ale i jeho schopnostem a dovednostem. Zpočátku to budou jen drobné úkoly. Zkusit můžete i rozhodování se o konkrétní věci – nejdříve nabízejte jen dvě věci („Vezmeš si modré tepláky či červené?“ „Chceš kus jahodový, anebo tvarohový koláč?“). S přibývajícím věkem se samozřejmě budou nároky zvyšovat. Zároveň tím ale dítě získá.

Jak může rodič pomoci

• Vysvětlovat přiměřeně věku
• Používat příklady
• Nechat dítě udělat danou činnost/rozhodnutí samostatně
• Poskytnout mu svobodu (opět přiměřeně věku)
• Stanovit a vysvětlit dítěti pravidla
• Mít přiměřené nároky
• Dávat dítěti najevo, že mu věří, chválit
• Být důsledný
• Umožnit mu kontakt s vrstevníky
• Respektovat názory a práva druhého (samozřejmě vždy je třeba brát v úvahu věk dítěte: například pokud si tříleté dítě nechce vzít v mínus 10 °C čepici, protože je mu teplo, tak nezbývá, než mu ji „vnutit“)
• Být dítěti příkladem – respektive sám dělat to, co po dětech vyžaduji
• Nabízet pomoc – neznamená to ale, za něj vše uděláte či že mu budete poskytovat nevyžádanou pomoc.

Co nedělat

Rodiče, hlavně maminky, mají tendenci své děti ochraňovat až do té míry, že mu z cesty odstraňují všechny překážky, řeší za něj všechny problémy, ochraňují ho i před drobným nebezpečím a podobně. Neuvědomují si, že tak svému dítěti spíše ubližují. Nedají mu totiž možnost, aby se naučil odpovědnosti za své činy a rozhodnutí.

Co tedy nedělat, respektive dělat pouze v omezeném rozsahu a jen do určitého věku?

• (Neustálá) kontrola – s přibývajícím věkem dítěte je třeba kontroly hodně omezit, později zcela odstranit
• (Neustále) připomínat – tím vlastně bere rodič zodpovědnost na sebe
• Nebýt stále ten, co ví vše nejlépe – je třeba si vyslechnout i názory dítěte; často se totiž objeví varianty, které by rodiče nenapadly; plusem je to, že dítě hledá řešení samo

Závěr

Co si představuje pod pojmem zodpovědnost? Myslíte si o sobě, že jste zodpovědní? A co vaše děti – jsou zodpovědné? Jak jste je této vlastnosti naučili? Máte někdy tendenci děti ve všem kontrolovat, neustále jim vše připomínat a radit jim? Pokud ano, jak na to vaši potomci reagují? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.