Čas utíká jako voda a za pár dní je tady konec masopustu a zároveň začátek čtyřicetidenního půstu, který předchází Velikonocům. Ale ještě předtím se bude na mnoha místech slavit, hodovat a tancovat. Chybět nebudou ani tradiční maškarní plesy či průvody masek. Kde se ale vlastně masopust vzal a proč se slaví? Na které dny či období připadá? Existují nějaké zvyky, které se dodnes dodržují? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.
Foto: Topi_Pigula_/ Pixabay.comMasopust (na Moravě fašank) začíná na Tři krále a končí Popeleční středou, která letos připadá na 14. února (masopust se tedy neslaví každý rok ve stejných datech; jedná se o pohyblivý svátek). Tímto dnem také začíná postní období, které trvá 40 dní. A proč se Popeleční středa jmenuje právě takto? Je to odvozeno od tzv. popelce, což je znamení kříže, které popelem uděluje kněz při mši.
Vyvrcholením celého období jsou poslední tři dny před Popeleční středou – tedy masopustní neděle, pondělí a úterý. Přípravy však začínaly již ve čtvrtek, který se nazývá tučný (k obědu bývalo vepřo-knedlo-zelo, hodně se jedlo a pilo).
V závěru masopustu lidé hodovali (připravovali se na čtyřicetidenní půst), tancovali a veselili se, probíhaly maškarní zábavy, chodily průvody masek.
Pro zajímavost: První písemné zmínky o oslavách masopustu u nás pochází ve 13. století. Nutno poznamenat, že tehdy byly oslavy skutečně bujaré.
Jak již bylo zmíněno, hlavní oslavy probíhaly v posledních dnech masopustu. A jak se tyto dny nazývaly a co se během nich dělo?
Tučný čtvrtek – jak již název napovídá, v tento den se nemá hledět na nějaké ty kalorie a tuk navíc. Původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina. Od 19. století se staly oblíbenými zabijačky a tradiční „vepřo-knedlo-zelo“ a k tomu pivo. Panovalo přesvědčení, že na tučný čtvrtek musí člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.
Masopustní neboli taneční neděle – název dne opět prozradí, co se v tento den konalo za zábavu. Neděle se nesla v duchu hudby – ta hrála po obědě na návsi a později i v hospodě, kde se tancovalo – často až do rána.
Masopustní pondělí – v pondělí se opět tancovalo. Tanec byl ale vyhrazen jen ženatým mužům a vdaným ženám.
Masopustní úterý – poslední den masopustu. Objevovaly se všude masky, chodilo se od domu k domu a hrála hudba. Oslavy byly ukončeny tzv. „pochováním basy.“ Co si pod tímto označením představit? Vzhledem k tomu, že začínal půst, nekonala se také žádná taneční či jiná zábava.
Bylo a někde dosud je zvykem, že masopustní průvod prochází vesnicí, do toho hraje hudba, provádějí se různé legrácky a taškařice. Samozřejmostí je pohoštění masek v každém domě.
Mezi tradiční masopustní masky patří medvěd s medvědářem, šašek, bába s nůší, kominík, kobyla (tzv. klibna), četník, žebrák, masky zvířat a další. Masky také často představovaly špatné lidské vlastnosti.
Závěr masopust, respektive jeho závěr je časem bohatých hostin. Tradičně se konají zabijačky (roli hrála i praktická stránka věci - zima byla pro tuto činnost vhodným obdobím) a na stole se objevují jelítka, jitrnice, klobásy a další. Nesmí chybět ani sladká jídla, například koblihy a šišky.
Samozřejmostí bylo i dobré pití, hlavně pivo a pálenka.
Zajímá vás, jaké bude počasí o Velikonocích, popřípadě jaká bude úroda? Pak ho pečlivě sledujte během masopustu. Říká se totiž:
Slavíte masopust? Pokud ano, jakým způsobem? Máte toto období spojené s nějakými zvyky? Myslíte si, že má v současné době tato tradice ještě význam, anebo se jedná o přežitek? Napište nám vaše názory, tipy a třeba i recepty na klasické masopustní jídlo.
Zdroj informací:
Wikipedia.org
Víra.cz
