Oční vady nepostihují jen dospělé, ale setkat se s nimi můžeme i u těch nejmenších. Mezi nejčastější vady v tomto případě patří šilhání, tupozrakost a dalekozrakost, později se přidává i krátkozrakost. V dnešním příspěvku si jednotlivé oční vady představíme. Dozvíte se také to, jak se tyto vady odhalují a samozřejmě i to, jak se odstraňují. Příjemné čtení.
Šilhání (neboli strabismus) je poměrně častou oční vadou. Problém je v tom, že obě oči nesledují, respektive nezaostří na stejný předmět (oko se odchyluje od správného směru) a mozek tak musí přijímat dva různé obrazy, z nichž jeden (ten slabší) postupně odmítá. Postiženo může být jedno nebo obě oči. Šilhání bývá v mnoha případech patrné na první pohled, ovšem existuje i tzv. skryté, které se projevuje například při únavě. Šilhání bývá spojeno s refrakční vadou a tupozrakostí. Vada se dá poměrně dobře odstranit, důležitá je důslednost a trpělivost.
Ve světě se tato vada také nazývá „líné oko,“ což v podstatě přesně popisuje problém. Mozek preferuje příjem obrazu ze zdravého oka, nemocné oko je postupně „vyřazováno.“ Tato vada se dá dobře odstranit (zakryje se zdravé oko a nemocné je nuceno pracovat), ale pouze v případě, že se na ni přijde brzy. Uvádí se, že po cca 8 roce života již nelze vyléčit. Tupozrakost může být spojena s šilháním a s refrakčními vadami (zvýšené riziko – výraznější rozdíl ve výši dioptrií na levém a pravém oku).
Jedná se vlastně o nepravidelné zakřivení rohovky. Vzniklý obraz je tak lehce deformovaný. Často bývá doprovázena krátkozrakostí nebo dalekozrakostí. Vada se koriguje tzv. cylindrickými čočkami.
Problém je v tom, že se světelné paprsky lámou před sítnicí (nikoliv na ní), obraz tak vzniká před sítnicí. Tato vada se mnohdy objeví až v době, kdy dítě začne chodit do školy (je to logické, protože právě v tuto dobu musí číst písmenka a čísla z tabule a najednou zjistí, že to, co je na tabuli nevypadá jako to, co má v sešitě). Vliv na tuto vadu má dědičnost, což ovšem neznamená, že by si ji člověk nemohl „vypěstovat.“ Řešením jsou brýle (mínusové dioptrie), později kontaktní čočky, popřípadě laserová operace.
Při této vadě se světelné paprsky lámou až za sítnicí (ne na ní), tam se také tvoří obraz. Není bez zajímavosti, že v určité míře se vyskytuje u většiny novorozenců. Často zmizí díky tomu, že oko roste. Každopádně je třeba vývoj sledovat, popřípadě korigovat brýlemi (kontaktními čočkami).
Miminko je poprvé vyšetřeno už v porodnici.
Další vyšetření očí provádí pak pediatr v rámci preventivních kontrol ve 3 a v 5 letech. Zjistí –li nějakou nesrovnalost, pošle dítě k odborníkovi. To ale neznamená, že by rodiče měli vše ponechat jen na dětském lékaři. Pokud se jim cokoliv nezdá, pak určitě stojí za to situaci s pediatrem konzultovat. A na co se zaměřit? Určitě na šilhání (po cca 6. měsíci života dítěte by k němu již nemělo docházet vůbec; předtím spíše výjimečně), na vzdálenost očí od sledovaného předmětu/televize, nedívá-li se dítě na předměty z podivného úhlu/naklání hlavu, na bolest hlavy/očí + únava + mnutí očí, na narážení do věcí/lidí, na časté slzení oka atd.
Je jasné, že vyšetření malých dětí není vůbec lehké, protože ne vždy je dítě schopno spolupracovat. Je ale třeba si uvědomit, že je důležité návštěvu lékaře neodkládat, neboť čím dříve se s léčbou začne, tím lépe. A nutno připomenout, že některé vady (tupozrakost) nelze od určitého věku již odstranit.
Máte v rodině nějakou oční vadu? O jakou vadu se jedná? Absolvoval váš potomek z tohoto důvodu nějaké speciální vyšetření očí? Pokud nosí vaše dcera či syn brýle, je to pro ně problém, anebo to berou jako samozřejmost? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, tipy, názory a rady.
(Přesto, že přípravě informací v našich článcích věnujeme maximální pozornost, všechny zde uvedené informace je nutno považovat za informativní. V žádném případě nemohou nahradit konzultaci s profesionálním lékařem.)
