Bydlení

My jsme se nastěhovali do bytu (domu) od mého strejdy. Měli jsme štěstí, že byt rekonstruoval on, takže jsme se nastěhovali do hotového. Jen měl trochu jiné představy než my, takže jsme museli taky trochuu poopravovat. Nejdříve jsme malovali obývák, protože ten byl natřený na modro, což se mi teda vůbec nelíbí, je to pro mne hodně studená barva a tak jsme natírali na oranžovo - žluto. Další pokoj jsme namalovali zeleno-žlutý a zbytek jsme nechali, tak jak byly. Byt je moc velký, tak jsme si koupili krb, abychom ušetřili za plyn a taky kvůli romantice. Na podlaze byly udělány parkety, ale bylo to moc studené, tak jsme nakoupili koberce, taky i proto, že rádi chodíme boso, papuče nesneseme.

My máme panelový byt 3+1. Klasický, kuchyně byla propojená s obývacím pokojem, přímo uprostřed stěny tak nešikovně, že nebylo možné rozestavět nábytek tak, aby to vypadalo aspoń trošku hezky. dveře jsme tedy zazdili a jsem za to moc ráda. V budoucnu máme také v plánu vyměnit umakartové jádro za zděné, ale zatím nejsou finance. Stěny byly děs běs, všude přemalované tapety, vypadalo to strašně! Nechali jsme si tedy stěny nahodit a vymalovat, hned vypadá byt jinak. Já jsem zastáncem koberců, za prvé jsou měkké, drží teplo a taky se mi líbí, takže jsme všude dali koberce. Skvělá věc je zasklení lodžie, přes jaro, léto a podzim tam máme králíčky /na zimu musí bohužel do bytu/, prádlo tam tak může být celoročně a když začně pršet, jen zatáhnu skla a je to.

V našem panelovém bytečku jsme dělali přestavbu jádra z umakartu na zděný, vyšlo nás to na 90 000 Kč i s kuchyňskou linkou, tak akorát čekáme na špajzku za 13 000 Kč všude mám dlažbu, sice jsme prvně uvažovali v kuchyni o linu, ale dlažba je přeci jen lepší, navíc na koso vypadá moc hezky.

Ahoj, pokud můžete vytvořit společnou obývací zónu a oddělené soukromé pokoje,tak to udělejte.Děti budou potřebovat s tím jak porostou pořád víc soukromí a v průchozích prostorách se i špatně soustředí třeba na učení.O klidném spánku ani nemluvě.My máme pokoje oddělené,setra propojila mimo jedné místnosti všechno a jsou s tím problémy.I to nejvíc společenské dítě bude chtít mít nejpozději na druhém stupni ZŠ svoje zázemí kde nebude pořád všem na očích.I malé soukromé zázemí je lepší než rozlehlý hangár bez špetky soukomí.

Chystáme rekonstrukci panelákového bytu a hodně zvažujeme, jestli pokoje spíš propojovat do větších nebo nechat oddělené. První řešení má podle nás výhodu v tom, že budeme víc spolu, druhé v tom, že se každý bude moci zavřít k sobě. Máme dvě malé děti (kluci, 4 a 6 let) a určitě bychom nechtěli rekonstruovat znova za pět let, když zjistíme, že jsme udělali blbost. Máte někdo nějaké zkušenosti, nápady? Díky, K.