Je vaše batole velmi živé a často se vzteká? Stává se vám, že váš potomek vzteky zmodrá? Nebo se dokonce zapomene nadechnout a upadne do bezvědomí? Pak se s největší pravděpodobností jedná o takzvaný afektivní respirační záchvat. Jak takový záchvat vlastně vypadá? Není nebezpečný? Dá se mu předcházet? Na tyto a další otázky vám dáme odpovědi v našem článku.
Afektivní záchvaty (výbuchy vzteku) se nejčastěji objevují mezi prvním a třetím rokem života dítěte. Podnětem k těmto výbuchům bývá vztek či bolest, může to být i strach či úzkost. Záchvat se projevuje pláčem či křikem, při kterém se někdy dítě zapomene nadechnout. Dítě pak zmodrá a ztrácí vědomí, mohou se objevit záškuby.
Podle pediatrů ale není důvod k obavám: dítě se neudusí, po chvilce začne znovu samo dýchat a mdloba trvá jen pár vteřin.
Dítě bývá po záchvatu často velmi unavené.
Pokud se záchvaty často opakují, je vhodné poradit se s lékařem. Lékař může doporučit EEG, neurologické či jiné vyšetření, aby se vyloučila epilepsie, eventuelně jiné onemocnění.
Každý takový záchvat, obzvláště je-li doprovázen zmodráním a ztrátou vědomí, rodiče vyleká. A není to jen při prvním záchvatu. Strach a pocit bezmoci se u rodiče objeví při jakémkoliv dalším záchvatu. Jeho dítě se najednou promění v „hadrového panáka“, zmodrá, nedýchá,….
Rodič sice ví, že záchvat není nebezpečný, stokrát si může opakovat, že se dítě znovu nadechne a probere, ale …..
Mnoho rodičů popisuje zážitky s těmito záchvaty jako snad nejhorší okamžiky ve svém životě. Opakují-li se často, pak to pro rodiče představuje obrovskou psychickou zátěž.
Rodič by se měl snažit záchvatům předcházet. Nelze předejít všem záchvatům, ale na druhou stranu je fajn, když člověk zamezí alespoň některým.V žádném případě to ale neznamená, že by měl svému dítěti ve všem vyhovět a vše mu dovolit.
Často bývají záchvaty spojeny s únavou, množstvím emocí, které dítě neumí zvládnout a podobně. 
Autor: cjustice33 / Flickr.com
Jak zní tedy doporučení? Všeobecně se doporučuje pravidelný režim, omezit změny prostředí, dodržovat určité rituály, zajistit dítěti dostatek spánku a odpočinku,….
Začne-li ale už dítě plakat či křičet, můžete ještě zkusit obrátit jeho pozornost k něčemu jinému.Je úplně jedno k čemu – pejsek na druhé straně hřiště, letadlo na nebi, vymyšlená bytost ve vašem bytě,….
Pokud nic nezabírá, dítě má potíže s nadechnutím, určitě se vyplatí vzít ho do náruče, uklidňovat ho, mluvit na něj. Taktéž se doporučuje lehké dýchnutí do obličeje či úst, pokropení vodou, popleskání,….
Každé dítě je jiné. Některé děti jsou klidnější, jiné velmi živé a třeba i vzteklé. Máte-li doma zrovna malého vzteklouna, nezbývá vám, než se s touto skutečností nějak vypořádat. Rozhodně není na místě se obviňovat, že jste něco udělali špatně. Určitě si sním zažijete situace, kdy byste byli raději někde úplně jinde a rozhodně k vaší pohodě nepřispějí ani odsuzující pohledy okolí. Na druhou stranu, kdo tohle nezažil, neví, o čem to je. Útěchou pro vás může být fakt, že tyto záchvaty se věkem zlepšují a časem odezní.
