Přemýšlíte, jaký sport by byl pro vaše dítě nejvhodnější? Tenis, plavání, fotbal, gymnastika či raději něco úplně jiného? Říkáte si, zda zvolit jen jeden druh, anebo jich raději vyzkoušet více? A podle čeho vybírat? Vyhovět přání dítěte, rozhodnout se sami, nebo udělat kompromis? V dnešním článku se dozvíte množství užitečných rad a tipů na toto téma a přidáváme i výsledky jedné velmi zajímavé studie. Příjemné čtení.
Není třeba zdůrazňovat, že sport či jakákoliv jiná pohybová aktivita je nesmírně důležitá pro správný vývoj dítěte. Zvyšuje obranyschopnost organismu, zlepšuje fyzickou i psychickou kondici a je to i výborná prevence proti obezitě.
Nesporným přínosem je i fakt, že se děti vyřádí, rozvíjí své pohybové schopnosti a dovednosti, soutěží s ostatními a naučí se prohrávat a hlavně získají spoustu nových kamarádů. Rozvíjí se i morálně-volní vlastnosti jako kázeň, disciplína, soutěživost. Děti pochopí, že pokud chtějí dosáhnout úspěchu, je nutná příprava.
V posledních letech se často hovoří o tom, že děti moc nesportují, hodně času věnují „sedavým“ činnostem (televize, počítač a podobně) a z tohoto důvodu roste i počet těch, které trpí obezitou. Zajímavé výsledky na toto téma přinesla studie „Životní styl a obezita 2005“: 10 % dětí ve věku 6-12 let trpí nadváhou a stejné procento pak obezitou. Nejvyšší podíl obézních je ve věku 7 let. Týdně věnují náročnější pohybové aktivitě zhruba 6 hodin a 20 minut a jen 2/5 z nich pak 7 hodin (doporučená doba). Naopak televizi sledují v průměru 11 hodin týdně a u počítače tráví 5 ¼ hodiny. A ještě jeden údaj k této věkové kategorii: žádnou fyzickou aktivitu během všedního dne nevykonává 2 % dětí a o víkendu 8 %.
U starších dětí je situace příznivější: jen 6 % má nadváhu a 5 % je obézních. Na druhou stranu méně času věnují náročnějším pohybovým aktivitám, a to necelých 5 hodin týdně.
Foto: Mohammed Rehsan Al Fattah Khan / Freerangestock.comSamozřejmě velmi důležitým kritériem pro výběr sportu je věk dítěte a jeho schopnosti. Dalším, a to neméně důležitým, je jeho přání. Nemá smysl nutit svou dceru či syna do tenisu, fotbalu či gymnastiky, když je evidentní, že se jim nelíbí. Stejně tak asi není rozumné přihlásit kluka, který nemá rád pády na judo, či dívku, jenž se bojí míče na házenou a podobně.
Na druhou stranu nelze ani vždy vyhovět dítěti, a to z mnoha důvodů: ze zdravotních, finančních, časových anebo třeba proto, že mnohé sporty mají různá omezení (výška, věk,…). V tomto případě je pak rozumné si s ním promluvit a hledat společné řešení (zejména formou vhodné motivace dítěte).
Podstatné je, aby se na trénink těšilo, mělo ze cvičení či hry radost, prostě ho to bavilo. Nemělo by se jednat o pouhou povinnost.
Výběr vhodného sportu se nemusí povést hned napoprvé. Určitě se proto vyplatí nechat děti trochu experimentovat. Pokud přesně neví, co by ho bavilo, pak můžete zvolit všeobecnou přípravu (všesportovní oddíly apod.). Dítě se zde rozvíjí všestranně (rychlost, vytrvalost, postřeh, soutěživost, zásady fair-play,..). Navíc tu často může vyzkoušet různé druhy sportu, takže si udělá představu o tom, co by ho do budoucna bavilo.
Dítě má poměrně dost času, aby si zvolilo, čemu se bude intenzivněji věnovat. Za pomyslnou hranici se považuje dvanáctý rok.
Pro malé děti je vhodné vybrat například cvičení pro rodiče s dětmi či plavání. V prvním případě se ve společnosti vrstevníků naučí mnoha dovednostem a zároveň je přítomen jeho rodič, který mu vše může ukázat, pomoci mu a zároveň ho ochránit například před pádem. Může se stát, že dítě někdy nespolupracuje (může být unavené či se prostě jen předvádí), ale v žádném případě nemá smysl ho nutit. Buď samo uvidí ostatní, jak cvičí a přidá se, nebo se to srovná postupně. Plavání je další zajímavou možností (více viz náš článek 169)
Od cca tří let se nabízí cvičení pro děti bez rodičů, stejně tak plavání.
Postupně se také naučí jezdit na tříkolce, koloběžce a kole, začnou hrát „venkovní“ hry a mnohé další.
Dítě by nemělo být nuceno do sportu, který se mu nelíbí.
Vždy svého potomka povzbuzujte a chvalte, a to i za drobné úspěchy. Důležité je, aby bylo spokojené. Počítejte s tím, že z něj nebude vrcholový sportovec, který sportem vydělá miliony.
Volte rozumné množství volnočasových aktivit. Je třeba ponechat dceři či synovi čas na hraní a podobně.
Dítě by nemělo být zatěžováno jednostranně. Musí se pak zvolit další doplňkový sport či pohybová aktivita, která to kompenzuje.
Přestože váš potomek sport zrovna nevyhledává, zkuste naplánovat na víkend pěší výlet či projížďku na kole, návštěvu bazénu, …. A hlavně zvolte zábavnou formu provedení.
Zdroj informací:
Životní styl a obezita 2005, STEM/MARK
