Kdy má zaměstnanec nárok na (ne)placené volno

Téměř každodenní situace – ráno vypravit děti do školky a školy, do práce, z práce, vyzvednout děti, napsat úkoly, udělat něco v domácnosti, uložit děti a padnout. Samozřejmě ne vždy a v každé rodině vypadá denní režim takto hekticky, ale v dnešní době je poměrně častý. Času moc nezbývá a do toho se občas objeví situace, kdy je třeba něco zařídit. Ale kdy to zvládnout? Je možné se uvolnit z pracovní doby? A pokud ano, tak ve kterých případech? Je pak třeba čas napracovat či na něj má rodič, respektive každý zaměstnanec nárok ze zákona? V dnešním příspěvku se zaměříme právě na ty situace, které upravuje zákon. Příjemné čtení.

Pracovní volno s nárokem na náhradu mzdy nebo platu

Zaměstnanec má v některých případech ze zákona nárok nejen na pracovní volno, ale také na náhradu mzdy či platu i za dobu, kdy nepracoval. Jedná se o tyto případy:

1. 
   převoz manželky či družky z/do porodnice (myšleno při narození dítěte), a to po dobu nezbytně nutnou
2. doprovod rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení – musí se jednat o nezbytný doprovod a vyšetření či ošetření nebylo možno provést mimo pracovní dobu. Nárok na volno je po dobu nezbytně nutnou, nejvýše však jeden den
3. vlastní svatba – dva dny volna (z toho jeden na obřad), ovšem jen jeden den je placený
4. svatba dítěte – nárok na jeden den (účast na svatbě)
5. úmrtí manžela, druha nebo dítěte – nárok na dva dny volna + jeden den na pohřeb
6. úmrtí rodičů, sourozenců (týká se i příbuzných manžela/manželky) - zaměstnavatel poskytne jeden den na účast na pohřbu. V případě, že osoba pohřeb i zajišťuje, pak má nárok na další den.

7. úmrtí prarodiče, vnuka či jiné osoby, která žila se zaměstnancem v jedné domácnosti (týká se i příbuzných manžela/manželky) – volno se poskytne na dobu nejvýše nutnou, maximálně však jeden den. V případě obstarávání pohřbu je nárok na další den.

Pracovní volno bez nároku na náhradu mzdy nebo platu

V dalších případech má zaměstnanec sice nárok na pracovní volno, ale tato doba již není ze strany zaměstnavatele hrazena. Jedná se zejména o:

1. účast při porodu manželky/družky
2. doprovod dítěte do školského poradenského zařízení ke zjištění speciálních vzdělávacích potřeb

3. svatba rodiče

Ošetřování člena rodiny

Zaměstnanec má nárok na volno v případě, že:

• pečuje o dítě mladší 10 let, které je nemocné nebo utrpělo úraz či o jiného člena domácnosti, jestliže jeho stav vyžaduje ošetřování jinou osobou (týká se i žen po porodu, pokud jejich stav vyžaduje ošetřování jinou osobou)
• pečuje o dítě do 10 let navštěvující školské zařízení, které je uzavřeno z důvodu havárie, epidemie či jiné nepředvídatelné události. Dále pak v případě, že je dítěti nařízena karanténa a také tehdy, pokud onemocní, utrpí úraz apod. osoba, která o dítě běžně pečuje

Za tuto doba však nedostane plat, ale dávku nemocenského pojištění. Více se dozvíte v příspěvku Ošetřovné aneb péče o nemocné dítě.

Nemoc zaměstnance

V případě nemoci má zaměstnanec samozřejmě nárok na pracovní volno. Nepobírá plat či mzdu, ale tzv. nemocenské.

První tři pracovní dny jsou neplacené, pak nemocný pobírá 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Maximální denní dávka činí Kč 783.

Nejdříve vyplácí nemocenské zaměstnavatel, a to po dobu tří týdnů. Poté ho začne platit stát.

Další pracovní volno

Zaměstnavatel samozřejmě může zaměstnanci poskytnout volno i z jiných důvodů než je uvedeno v zákoně, ale to už záleží jen na něm. Může se jednat například o pracovní volno na zařízení důležitých záležitostí a podobně.

Nárok na pracovní volno může být rozšířen například v kolektivních či pracovních smlouvách.

Závěr

Jak řešíte situace, kdy je vaše dítě nemocné? Kdy chodíte k lékaři – zvládnete to během pracovní doby, anebo by vám zaměstnavatel dělal potíže? Využíváte nároku na pracovní volno, které vám dle zákona náleží? Napište nám vaše zkušenosti a názory.

Zdroj informací:

Ministerstvo práce a sociálních věcí