Uznávám, že ten titulek může vypadat zvláštně. Řeknete si - o čem je tu řeč? Naše (menší) děti s námi přece bydlí, čteme jim pohádky nebo spolu děláme úkoly, povídáme si, každou neděli spolu obědváme. Tak jaképak hledání cesty? Zkuste se ale podívat trochu dál - do doby, až se vaše děti přehoupnou přes pubertu. Co jim pak nabídnete lepšího, než jejich kamarádi? Proč by vás měly nechat, abyste na ně ještě měli nějaký vliv?
Uznávám, že to může znít nepatřičně, ale podívejte se kolem sebe. Dítě se snadno chytí party, jejíž činnost (pokud o ní vůbec budete něco vědět), se vám možná vůbec nebude líbit. Ale co s tím naděláte?
K téhle poznámce mě vlastně inspiroval jeden známý, který si právě takové starosti právě připouští. I když jeho dětem do puberty ještě nějaký ten rok schází, už sbírá zkušenosti kamarádů a kolegů. A jaké jsou jejich tipy?
Vždy prý stojí za to mít s dětmi nějakou společnou rodinnou zábavu, třeba sport. Ale nejen ten. Můžou to být společné dovolené při rybolovu, zápasy ve squashi, golf, někdo prý dokonce mluví i o jachtingu. Obzvláště pokud jde o koníček, který může dítě těžko provozovat samo (třeba z finančních důvodů), a přitom jej chytne, je velká šance, že se rodina upevní a vy na své dítě - byť třeba už téměř dospělé (aspoň z jeho pohledu) - neztratíte vliv.
Nevím jak vám, ale mně tenhle tip připadá docela dobrý. Tohle by mohlo fungovat.