I my jsme letos podruhé/s druhým synem/ absolvovali zápis.Mladší syn je klidnější,tak vše proběhlo v naprostém klídku.Ve škole nás všechny nahnali do jedné třídy,kde si děti hrály a malovaly a my rodiče vyplnili potřebné formuláře a pak se podle pořadových čísel chodilo do 2 tříd,kde děti ukazovaly své dovednosti-barvy,čísla,písmena,malování a držení tužky,poznání pohádek a zvířat a jejich mláďátek a zpívání písničky.Pté Adámek dostal za svojí snahu spoustu dárečků a mohli jsme jít domů.Do týdne visel na škole plakát o přijetí a my si mohli oddechnout a v září hurá už s oběma dětma do školy:o))

i my,už to máme za sebou.A k mému údivu,proběhlo vše nad mé očekávání v klidu a pohodě.Neměla jsem obavy z dcerky,ale ze samotného průběhu,organizace a pod.Aničky se ujala moc a moc milá a hlavně usměvavá paní učitelka.Mezitím,co jsme se věnovali s druhou paní učitelkou,administrativě,slyšeli jsme několikrát,jak je Andulka chválena.To je pro ni hrozně důležité,je tak i doma vedena a je to pro ni motivace.Když notovala písničku,zeptala se jí paní učitelka,zda nechodí do zdejšího,dětského sboru,Koťátka.Na Andulce bylo vidět,jak je pyšná na to,že ano,a že to p.uč.poznala.V tu ránu z ní vše spadlo a i mě překvapovala svou suverenitou a pohotovostí.Jen,aby jí to zůstalo:)))