Sezóna klíšťat je tady, a proto je třeba věnovat zvýšenou pozornost prevenci. Klíšťata totiž dovedou být poměrně nebezpeční tvorové, a to proto, že přenášejí některé nemoci, které mohou člověku život dost znepříjemnit. V dnešním příspěvku jsme pro vás připravili několik rad, jak se před klíštětem co nejlépe chránit, co dělat, pokud nějaké naleznete přisáté na svém těle a také radu, kde naleznete informace o aktivitě klíšťat v dané oblasti.
Autor: Scott BauerKlíšťata patří mezi roztoče. Pohybují se lezením, a to po zemi nebo po rostlinách. Živí se krví savců, ptáků a plazů. Na svou oběť se přichytí pomocí háčku na nohách. Jejich životní cyklus má čtyři stádia. Kromě stádia vajíčka se mohou kdykoliv přisát a přenášet nemoci. Dospělá klíšťata mají osm nohou, vypadají jako malý pavouci a jejich barva je od červené přes tmavě hnědou až po černou.
Lymská borelióza
Lymská borelióza je bakteriální infekce, kterou způsobuje bakterie Borrelia burgdorferi, jenž se do těla dostane při sání klíštěte. U nás se jedná o nejčastěji přenášené onemocnění.
V místě nákazy dochází zpravidla k zarudnutí kůže. Objevit se mohou i příznaky chřipky.
S léčbou je třeba začít co nejdříve, jinak choroba přejde do chronického stavu. V případě neléčení může dokonce dojít k poškození kloubů, srdce a podobně.
Klíšťová encefalitida
Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění, které postihuje mozek a mozkové blány. Inkubační doba je většinou 1-2 týdny, může to být ale i měsíc. Zpravidla má dvě fáze. Mezi první příznaky (první fáze) patří vysoká teplota, nevolnost, únava a bolesti kloubů a svalů. Někdy je možné zaměnit s chřipkou. Potíže zpravidla během pár dní odezní. U některých pacientů tímto vše končí, u jiných se objeví druhá fáze, která je doprovázena velkými bolestmi hlavy, horečkou, nevolností, ztuhnutím svalů na šíji, poruchami paměti atd.
Na tuto nemoc neexistují léky. Je třeba hlavně zajišťovat, aby mělo tělo potřebné látky, bylo v klidu, bez jakékoliv tělesné i duševní námahy. Po odeznění nemoci je třeba poskytnout tělu čas na regeneraci.
Doplnění: klíšťová encefalitida může způsobit trvalé následky, a to například poruchy paměti a soustředění, bolesti hlavy, psychické potíže a další.
Mezi další nemoci, kterými může klíště člověka nakazit, patří:
Ehrlichióza (lidská granulomatozní anaplazmóza) – jsou napadeny bílé krvinky. Mezi první příznaky onemocnění patří kožní změny – většinou vyrážka, zvětšené uzliny, bolesti hlavy, svalů, horečka, nevolnosti a další. Inkubační doba je velmi krátká a příznaky se objeví do 7 dnů.
Bartonellóza – nepříliš časté bakteriální onemocnění. V místě zakousnutí klíštěte se objeví do cca 10 dnů tmavý příškvar (strup). A přidají se i další potíže – zduření uzlin, horečka, bolesti kloubů, svalů a hlavy, nevolnosti atd.
Babesióza – vzácné onemocnění. Mezi příznaky patří bolest kloubů a svalů, únava, nevolnost, horečka a další.
Rickettsióza – v místě přisátí klíštěte se objeví vyrážka a strupy. K dalším příznakům patří horečka, kašel a podobně.
V případě, že jste na svém těle objevili klíště a během několika dní či týdnů se u vás objeví některý z výše uvedených příznaků, popřípadě se vám cokoliv nezdá, pak určitě navštivte svého praktického lékaře. Chcete-li mít jistotu, pak můžete nechat klíště vyšetřit (není hrazeno ze zdravotního pojištění).
Nechte se naočkovat – existuje očkování pouze proti klíšťové encefalitidě
Přisáté klíště je nutné odstranit co nejdříve a celé (čím déle je přisáté, tím se zvyšuje dávka látky, která vstupuje do těla. Navíc delší doba přisátí způsobuje i to, že se klíště hůře odstraňuje).
Postup:
Místo nejdříve vydesinfikujte (jódovým či jiným desinfekčním prostředkem). Vezměte navlhčenou látku a s její pomocí lehce pohybujete klíštětem ze strany na stranu (po několika minutách se uvolní). Je možné ho též podebrat a vyjmout pinzetou. Nakonec opět vydesinfikujte. Pozor na tzv. „vykroucení“ klíštěte (tento způsob není vhodný, protože může dojít k přetržení klíštěte).
Klíště je třeba i správně zlikvidovat, nejlépe nakapat na něj desinfekční roztok a hodit do WC. Nezapomeňte si umýt ruce (klíště rozhodně nerozmačkávejte).
Klíšťata potřebují ke svému životu vlhké prostředí. Nejčastěji se proto vyskytují v listnatých a smíšených lesech, v parcích, na vlhkých loukách, pastvinách a zahradách. Zvýšenou pozornost je třeba jim věnovat hlavně od druhé poloviny března do poloviny listopadu, zejména pak od května do července, kdy zaznamenávají největší aktivitu.
Jak již bylo zmíněno, Český hydrometeorologický ústav vydává pravidelně předpověď aktivit klíštěte obecného na území České republiky, a to zpravidla od dubna do října (v závislosti na počasí). Předpověď je zveřejňována každé pondělí a čtvrtek. V pondělí se dozvíte výhled na zbytek týdne, ve čtvrtek pak upřesnění na víkend, respektive na pátek až pondělí. Riziko je vyjádřeno v deseti stupních, nechybí ani doporučení, jak se chovat.
Stupně aktivity: 1 a 2 – malé riziko, 3 a 4 – mírné riziko, 5 a 6 – středně velké riziko, 7 a 8 velké riziko, 9 a 10 - nejvyšší riziko
Bojíte se klíšťat? Sledujete pravidelně předpověď aktivit klíšťat u nás? Jaká preventivní opatření děláte před tím, než vyrazíte do přírody? Jste vy či ostatní členové rodiny očkovaní? Setkali jste se někdy s nějakým onemocněním, které klíšťata způsobují? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, tipy a rady.
Zdroj informací:
Státní zdravotní ústav
Český hydrometeorologický ústav
Klíšťová encefalitida.cz
