Pololetní vysvědčení aneb známky nejsou všechno

Pět měsíců uteklo jako voda a je tu konec prvního pololetí a s ním i pololetní vysvědčení. Pro některé žáky a studenty to bude příjemná záležitost, neboť nejen, že získají dobré známky, ale navíc je ještě čeká den volna navíc v podobě pololetních prázdnin, pro jiné však menší či větší zklamání nebo dokonce smutek, protože výsledek není takový, jaký by si představovali. A jaký je tento den pro rodiče? To samozřejmě hodně závisí na tom, co jejich ratolesti přinesou domů. Na druhou stranu, i když nejsou nadšení, vysvědčení by pro ně v podstatě nemělo být žádné velké překvapení. V dnešním příspěvku máme několik tipů a rad, a to nejen pro rodiče, ale i pro školáky, jak den D zvládnout a také, jak zařídit, aby bylo příští pololetí úspěšnější. Hodně štěstí.

Pár slov na začátek

Rozhodně nechceme nijak moralizovat, udílet rady, říkat vám, jak máte své děti vychovávat. Spíše se společně s vámi chceme zamyslet nad tím, jak co nejlépe zvládnout vysvědčení, tedy situaci, která může být v některých případech poměrně náročná.

Hned na úvod je třeba říci, že byť si rodič kolikrát říká, že jemu se to stát nemůže, jeho se něco takového netýká, opak může být pravdou. Jasně, pokud má dítě v žákovské knížce samé jedničky a paní učitelka na třídních schůzkách potvrdí jeho prospěch, pak asi na vysvědčení žádné pětky nebudou. Spíše se ale jedná o situace, kdy vysvědčení zcela nesplňuje očekávání rodičů a dítě pak může mít pocit, že maminku či tatínka zklamal, popřípadě může mít dokonce strach, co tomu řeknou.

A ještě doplnění: Je třeba si uvědomit, že děti jsou citlivé bytosti a někdy reagují jinak, než by dospělý očekával.

Jak zvládnout „špatné“ vysvědčení

Tipy pro školáky

• Pokud rodiče pravidelně sledují školní výsledky, neměli by být ze známek na vysvědčení nijak překvapeni. Před samotným vysvědčením se tedy ujisti, že rodiče ví, jak bude vypadat
• Po obdržení vysvědčení rodičům pošli sms/email, popřípadě zavolej – budou mít čas přijmout fakt, že jejich „zlé sny“ se staly realitou
• Netvař se, že je vše v pořádku. Nech rodiče „vyvětrat“ a pak s nimi prober, jak daný problém vyřešíte
• Stejně tak žádné hloupé nápady typu, že nepůjdeš domů atd. Pokud máš skutečně strach (byť ve většině případů je skutečně zbytečný; pamatuj: Většina problémů není zdaleka tak hrozná, jak na první pohled vypadá), zavolej tetě, strejdovi, babičce, dědovi či jiné blízké osobě a popros je o pomoc

Tipy pro rodiče

• Vysvědčení by pro vás nemělo být překvapení - dopředu reálně zhodnoťte známky, které dítě dostávalo, napoví i čtvrtletní hodnocení učitele atd. Určitě stojí za to promluvit i s dítětem.
• Na vysvědčení se dopředu připravte, smiřte se s tím, že nebude dle vašich představ
• Požádejte svého potomka, aby vám po obdržení vysvědčení poslalo sms či email, budete mít čas se „vydýchat“
• Uvědomte si, že známky skutečně nejsou všechno. Navíc to nemusí být vždy úplně objektivní hodnocení, protože každý učitel i škola má jiné požadavky (jednička na jedné škole může odpovídat dvojce na jiné a podobně. Rozdíly jsou samozřejmě i v rámci stejné školy).
• Vzpomeňte si na svá školní léta, na svá vysvědčení. Byla vždy dokonalá? Pokud ano, super, to ale neznamená, že vaše dítě je stejné. A jestliže byly na vysvědčení i horší známky, možná si vzpomenete na své pocity, když jste ho nesli ukázat rodičům.
• Ne vždy se vše povede a platí to i pro děti. A pokazit se to může i na samém konci, že? Má-li dítě několik známek nerozhodně, může se stát, že výsledek bude nakonec horší.
• Byť se to může jevit nad vaše síly, oceňte to, co se dítěti povedlo. Uvědomte si, že zpravidla ani školák není výsledky nadšen, a tak ho povzbudí, že mu jen nenadáváte, ale že ho i oceníte.
• Dítě musí vědět, že známky, byť nejsou dokonalé, nemohou změnit nic na vaší lásce k němu (řekněte mu to, možná si myslí něco jiného).
• Až se vydýcháte, vysvědčení zhodnoťte. Chcete-li udělit nějaké tresty, učiňte tak (dopředu si rozmyslete, zda trest splní to, co od něj očekáváte. Nedávejte nesmyslné tresty), vynechte neustálé vyčítání, láteření či naopak tichou domácnost.

• Nesrovnávejte výsledky dítěte s ostatními – se sourozenci, příbuznými atd. Také by vás štvalo, kdybyste neustále poslouchali, že je sestra lepší v tom či onom než vy.

A jak vstoupit do dalšího pololetí?

Pokud vysvědčení nebylo zrovna dle vašich představ, pak je na čase s tím něco udělat. A jak na to?

• Reálně zhodnoťte možnosti a schopnosti vašeho dítěte
• S dítětem jeho výsledky proberte a zkuste se domluvit na řešení
• Zaměřte se na předměty, které mu nejdou, s kterými potřebuje pomoci (nezanedbávejte však ani ty, ve kterých se mu dařilo)
• Se školákem se učte, popřípadě zaplaťte doučování
• Dítě chvalte (i zlepšení z pětky na čtyřku může být velký úspěch, a to obzvláště v předmětu, který mu skutečně nejde)
• Nenechte ostatní příbuzné/známé, aby dítě za špatné známky (špatné z jejich pohledu) kritizovali
• Ve svém snažení nepolevujte (i když někdy je to samozřejmě velmi náročné), buďte důslední

• Nezapomeňte však na to, že dítě potřebuje čas i samo pro sebe a pro své záliby

Závěr

Vzpomínáte si ještě na svá vysvědčení? Byli jste pilní žáčci, anebo se objevovaly známky, které vaše rodiče zrovna nepotěšily? Jak řešili špatné známky? Měli jste někdy strach jim to říci? A víte, jaké vysvědčení přinese váš syn či dcera? Pokud ano, jste spokojeni, anebo si myslíte, že by mohlo být lepší? A jak řešíte situace, kdy dítě přinese špatnou známku – potrestáte to, hledáte společné řešení, mávnete nad tím rukou anebo jinak? Podělte se s ostatními o své názory, rady a zkušenosti.