Učíme děti samostatnosti

Samostatnost je pro běžný život velmi důležitá. Proto asi nepřekvapí prohlášení, že děti je třeba vést k samostatnosti již odmala. Rozhodně to není snadný úkol, ale výsledek stojí za to. Kdy ale začít učit děti samostatnosti? A jakým způsobem? Která rozhodnutí a v jakém věku nechat na nich? V jakých případech by měli rozhodovat rodiče bez ohledu na přání dítěte? Tak nejen na tyto otázky budeme hledat odpovědi v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.

Samostatnost

zdroj: OpenImageBank.comNaučit dítě samostatnosti je jeden z největších darů, které mu rodiče mohou dát. Samostatnost je totiž pro život skutečně nezbytná. Člověk by měl být schopen spolehnout se sám na sebe, sám se rozhodovat a za svá rozhodnutí nést i odpovědnost.

Hned na začátku je třeba říci, že vedení dítěte k samostatnosti není vždycky procházka růžovým sadem. Spíše naopak – zpravidla to není vůbec jednoduché. A protože každé dítě je jiné, tak ani neexistuje univerzální, stoprocentně fungující návod.

Kdy začít

Vést dítě k samostatnosti je třeba již od útlého věku.

S výchovou dítěte k samostatnosti je třeba začít už mezi druhým a třetím rokem. V té době bude váš potomek tak trochu rozpolcený - na jedné straně bude chtít všechno dělat sám, ale zkuste ho na chvíli nechat být a uvidíte, jak rychle se vám připomene a bude se dožadovat vaší pozornosti.

Jak na to

Již odmala by dítě mělo vědět, že některé věci musí zvládnout samo, respektive že mu s nimi nikdo nepomůže. Jistě, zpočátku jej maminka či tatínek krmí, oblékají, zavazují mu tkaničky, uklízejí po něm hračky a podobně, ale to se postupně změní. Ve školce už za něj toto nikdo dělat nebude. A postupně se samozřejmě přidají další činnosti či rozhodnutí, které bude muset dítě dělat samo.

Nejlépe je začít učit děti samostatnosti v běžných činnostech, jako je například jídlo, oblékání a podobně. Stejně tak se vyplatí nestát dítěti neustále za zády a před vším ho chránit. Jistě, je třeba zajistit bezpečnost dítěte, ale na druhou stranu, když sem tam upadne či si odře ruku, tak se naopak naučí, že u některých činností je třeba dávat pozor, neboť jinak to může bolet

Jak tedy na to?

• Samostatné rozhodování – je třeba vždy brát v úvahu věk dítěte, jeho schopnosti, danou situaci. Každopádně je fajn dát dítěti možnost výběru. Zpočátku je vhodnější mu nabízet varianty, ze kterých si může vybrat – chceš k svačině jablko či banán? Půjdeme odpoledne na hřiště či se projedeme na kole? Vezmeš si na sebe zelené či červené tepláky? Postupně by se mělo zapojit do rozhodování v rámci rodiny.
• Nechat dítě nést odpovědnost za svá rozhodnutí – předpokladem je, že děti rozhodují o věcech, které jsou přiměřené jejich věku, zkušenostem a schopnostem. V tomto případě by pak mělo nést případné důsledky svého rozhodnutí.
• Dávat úkoly – je to stejné jako u rozhodování, je třeba začít menšími úkoly, které dítě plní a postupně přidávat.
• Zapojit dítě do domácích prací
• Brát dítě mezi ostatní děti, jezdit s ním dopravními prostředky, nebát se navštívit restauraci a podobně – dítě se naučí chovat mezi ostatními, získat jistotu
• Být dítěti příkladem
• Naučit dítě zabavit se, respektive hrát si, malovat a podobně – je fajn si s dítětem pohrát, na druhou by mělo být schopno se zabavit i samo
• Být trpělivý – dítěti samozřejmě zpočátku vše trvá déle, než kdyby to za něj udělal dospělý. Pokud zrovna nemáte čas, vysvětlete dítěti, že dnes výjimečně to za něj uděláte vy, respektive že mu pomůžete (zdůvodnit to můžete třeba tím, že i vy potřebujete trénovat, anebo pravdivě říci, že vám to půjde možná o maličko rychleji) 

Pro rodiče

• Je třeba si uvědomit, že existují věci, o kterých dítě rozhodovat nemůže, a to třeba proto, že na to ještě není dostatečně staré/vyzrálé, nebo to může mít negativní vliv na jeho zdraví a podobně.
• Podporujte dítě, učte ho sebejistotě
• Všeho s mírou, neb je třeba nastavit určité hranice
• Dítě chvalte

Závěr

Je pro vás samostatnost vašich potomků důležitá? V čem jsou vaše děti samostatné? Existují nějaké oblasti, kde by jim více samostatnosti prospělo? Jakým způsobem jste při jejich výchově postupovali? Co se vám nejvíce osvědčilo? Myslíte si o sobě, že jste spíše přísní nebo benevolentní rodiče? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.