Asi každý si zejména s příchodem chladného počasí a různých viróz uvědomuje, že je třeba nezanedbávat imunitní systém a už během roku se snažit ho posílit tak, aby se mu nepříjemné choroby vyhnuly. Je třeba si ale uvědomit, že na imunitním systému se dá „zapracovat“ již v raném dětství. A vlastně to není nijak složité. Zajímá vás, jak na to? Pak čtěte dále a dozvíte se více. Příjemné čtení.
zdroj: OpenImageBank.comDříve se mělo za to, že vývoj imunitního systému je ukončen okolo prvních narozenin dítěte. Možná tedy překvapí, že je tomu jinak – k významným změnám dochází i později. Velmi důležitým obdobím je z tohoto úhlu pohledu batolecí věk (tj. od ukončeného 1. roku do konce 3. roku života dítěte), kdy se dítě daleko více než dříve setkává s dospělými i dětmi, což s sebou samozřejmě nese zvýšené riziko infekčního onemocnění. Dalším důležitým faktorem je skutečnost, že dítě je opakovaně očkováno a dostává živé virové vakcíny, na něž musí tělo reagovat. A právě proto by měl být imunitní systém intenzívně podporován.
A jak mohou rodiče podpořit imunitní systém svého potomka? Velkou roli v tomto směru hraje vhodná a vyvážená strava. Ale co si pod tím vlastně představit? Přeci každý rodič se snaží své dítě krmit tak, aby prospívalo.
Určitě stojí za to, poradit se s pediatrem. Asi nejvhodnějším obdobím je doba, kdy je výhradně mléčná strava postupně doplňována, respektive nahrazována novými složkami (zelenina, ovoce atd.), tedy tzv. příkrmy. To bývá zhruba okolo 6. měsíce života dítěte.
Každopádně i nadále je mléčná složka podstatnou a nenahraditelnou součástí stravy. Je nejen zdrojem energie, ale také bílkovin a vápníku. Postupně se pak zařazují jogurty, později sýry a také „klasické“ (tedy kravské) mléko. V této souvislosti je však třeba zmínit, že kravské mléko je nevhodné pro děti mladší jednoho roku. I poté by však mělo být používáno pouze k přípravě jídla, nikoliv k pití. Důvodem je zejména to, že nepokrývá potřeby dětí (například železa, esenciálních mastných kyselin atd). Z tohoto důvodu se i nadále (minimálně do 3 let věku) doporučuje konzumace „umělého“ mléka, které je určeno pro danou věkovou kategorii a je upraveno tak, aby odpovídalo jejím potřebám.
Některá z nich jsou navíc obohacena o další složky, které mají pozitivní vliv na imunitní systém dítěte.
K posílení imunitního systému přispívají například vitamíny, minerální látky a nenasycené mastné kyseliny. Svou roli hrají i tzv. prebiotika, tedy bakterie, které pozitivně působí na střevní mikroflóru (podporují správnou funkci zažívacího traktu) a tím vlastně na celý organismus. A odkud může dítě prebiotika získat? Uvádí se, že v batolecím věku patří mezi jejich nejvhodnější zdroje zelenina a ovoce, luštěniny, později pak i celozrnné výrobky.
Je pro vaši rodinu jídlo, respektive složení stravy důležité? Jak jste řešili či řešíte jídelníček pro svého potomka? Byl pro vás přechod z mléčné stravy na příkrmy složitý? Konzultovali jste to s pediatrem či s jiným odborníkem? Myslíte si, že imunita se dá skutečně ovlivnit stravou? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, názory, rady a tipy.
Zdroj informací:
Výživa dětí.cz - Plně vybudovaná imunita do prvních narozenin – nebezpečně častý omyl;
Batolecí období – zkouška imunity - Hana Knížková, DiS., nutriční terapeutka Poradenské centrum Výživa dětí; Individuální imunitní reaktivita batolat a možnosti jejího ovlivnění - prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc., Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta a Fakultní nemocnice v Hradci Králové
