Jaké zvíře pořídit dítěti

my jsme si pejska pořídili dřív než se nám malý narodil...kdybych si ale měla vybrat až po narození, chtěla bych jorkšíra, ten je i pro alergiky, aspoň bych měla jistotu, že se malému neobjeví žádná alergie a co dělat pak, jak vysvětlit, že to zvíře musí pryč, když ho dítě chce, to bych nechtěla zažít

Já sem od malička měla všelijaké zvířatka krom pavouků apod.,u babičky samozřejmě statek se zvířatkama..doma sem měla několik pejsků,kočiček,morčátků,potkánů apod.. :-) tedˇkdyž máme doma roční slečnu a vidím jak se chová venku když vidi pejsky tak jsme ji museli poridit taky...a jsem rada ze ho mame :-) je milacek rodiny :-)

Tak u nás je zatím dítě malé na to, aby škemralo, že chce zvířátko, takže jsem to spíš já, kdo touží po psovi, přemýšlím, že možná právě letos je nejvhodnější doba si nějakého pořídit, dokud jsem ještě doma a malá už není mimino a ledacos už chápe a zvířátka má moc ráda. Na procházky stejně chodíme, ted jak je hezké počasí, třeba i na víc jak 4 hodiny denně, tak mám jít jen s dcerou nebo přibrat i pejska.

My máme taky v paneláku zvíře a to perskou kočičku.jsem s ní spokojená má svoje škrabadlo,misky a krytý záchod s kvalitním kočkolitem,takže není ani cítit.Sama se zabaví a hodně času prospí.Jinak si s ní hrají děti 11 a 8 let.Když jsem byla malá měli jsme rybičky,křečky i andulky,ty ale křičely a bylo kolem klece pořád co uklízet.Jinak bych doporučila pejska,třeba menší a kldnější plemeno.

a taky zvířata typu PES a KOČKA zásadně odmítám. Co se týká drobných zvířátek myšky, pavouci ... tak to zas manželka nevidí jako schůdné. Hold v paneláku je to těžké.

Děti by chtěli také zvířátko jen je těžké že chtějí takové ty trendové jako jsou hadi pavouci a tak. Nějaké kotě nebo pejska oto ani moc zájem nemají. No jo i děti jdou s dobou.

Po svých zkušenostech už bych do paneláku žádné zvíře nepořídila. Ve 14 mi naši na mé dlouholeté naléhání koupili suchozemskou želvu s argumentem, že je to zvíře sice drahé,ale na chov nenáročné, nesmrdí atd... Až když jsem sama dospěla a začala se zajímat proč želva nemá tak pevný krunýř, proč tak málo žere atd... jsem zjistila že jako zvířátko rozhodně není až tak nenáročná, právě naopak, vybavení které do terária potřebuje (UVB zářivka, UVA žárovka, speciální vitamíny, které ovšem mlsná želva nežere), stejně tak strava není až tak jednoduchá jak si mysleli naši. Zachránili jsme ji doslova na poslední chvíli a žije s námi spokojeně dodnes. Jenže želva není mazlíček a tak jsem se po čase nechala od manžela ukecat že si pořídíme králíčka. Dostal obrovskou klec, samé pamlsky... ale připadal mi stále tak smutný. Dočetla jsem se že králíčci potřebují společnost, proto jsme koupili ještě jednoho. Jenže holky se spolu nesnesly, přibyla tedy druhá klec a byt vypadal jako ZOO. Mít rodinný domek, udělala bych jim sezónní výběh na zahradě(králíkům i želvě, protože není pravda že želva nepotřebuje sluneční paprsky a občas na vzduch) a bylo by mi jedno jestli mám dva, tři nebo deset králíčků. Jenže v panelovém bytě to není až tak ideální.

Moje rodiče, kteří bydlí přes silnici si pořídili perského kocourka. U nás žádné zvíře být nemůže, protože mám velkou alergii na ně a navíc jsme všichni astmatici. Když jsou děti u babičky, tak se s Mikešem chtějí mazlit a hrát si s ním, ale Miki vždy raději někam zaleze. I krátká návštěva stačí na to, aby tělo zareagovalo rýmou, kýcháním a u mě mnohdy nateklýma očima.