jsem upadla v těhotenství a poprvé v životě ve 27 letech jsem měla sádru, kterou mi sundali týden před porodem,ale naštěstí vše dobře dopadlo.

V době svého těhotenství jsem byla teprve krátce vdaná, a bydlela s tchánem a tchýní. Takže jsem ,,musela,, poslouchat a provozovat více či méně dobrovolně aktivity co naplánovali. Takže se jezdilo na chatu která neměla příjezdovou cestu. Zaparkovalo se na vrchu strmého kopce a sešlo se dolů k chatě po louce ,která byla posekána a suchá tráva na ni ležela. no a klasika-během cesty dolů jsem vždy minimálně dvakrát uklozla a spadla na zadek. To bylo po celí srpen, no a syn se narodil na začátku řijna ,v počátku 7 měsíce. U lékaře jsem nikdy nebyla ikdyž pády opčas dost bolely, a já později přemýšlela zda přečasný porod nemají na svědomí kromě jiného i tyto pády.

Pred dvema lety, touto dobou jsem lezela na rizikovem oddeleni v nemocnici a shodou nahod u mne na pokoji skoncily dve nastavajici maminky, ktere upadly. V kazdem pripade je to velmi neprijemna situace, kdyz nastavajici maminka upadne. Ale lepsi je zatnout zuby a zustat dva tri dny na pozorovani v nemocnici (dle toho, co lekar naridi) nez aby doslo k necemu, co uz nejde vzit zpet.