Lyžařské středisko Stupava

Do lyžařského střediska Stupava jsme vyrazili jen díky výhernímu skipasu a Luky se dokonce učil základům lyžování.

Mnozí rodiče se rozvedou a jsou i nadále kamarádi, já s exmanželem si  taky vycházíme vstříc, na Lukynovým hlídání se domlouváme sami aniž by jsme se hádali u soudu a i na počítač si k nám dojde.

 Jednoho dne na email mého exmanžela (Lukyna táta) přišla zpráva, že vyhrál skipas. Jenže on nelyžuje a mě to naučil přítel. V mojí hlavě se zrodil jeden nápad. Jelikož Honzíka by jsme měli u sebe a Lukyn by měl být u táty, tak mě napadlo, že babička by mohla hlídat a Luky se svým tátou by mohly jet s náma, protože on stejně musel výhru podepsat. Nakonec jsme se domluvili, že pojedem 13.2. v sobotu a vyjedeme už v 5 hodin ráno s tím, že lyžovat budem do 20.00 a návrat bude kolem 23. hodiny.

 

Babička hlídala Honíka už od pátka od večera. Já v tu dobu dělala zásoby jídla a pití. Musela jsem vzít i náhradní oblečení a pro Lukyna to znamenalo 3x víc. Jelikož trochu kašlal, musela jsem ho opravdu dobře vybavit. 

Na sobě měl tílko, slabší rolák, triko s dlouhým rukávem a silný pletený rolák. Nohy měl taky dobře chráněný punčochami, 2x tepláky, ponožky slabé a pletené, kteté byly vyšší. Kombinézu jsem vzala jen do auta na sedačky. Jelikož z našeho bobování před bytovkou vím, jak rychle mu právě tato kombinéza promokne (ale naštěstí jen na povrchu), tak jsem vzala ještě další + teplý kalhoty s bundou a náhradní rukavice a boty. Říkala jsem si, že je to hodně daleko a stát se může cokoliv, auto to uveze, tak proč riskovat, že bude muset být v promočených věcech.

Pro nás dospělý jsem vzala jen náhradní rukavice, lyžovat umýme a já už tolik nepadám, tak není potřeba.

 

Před odjezdem se naložily lyže do auta a sáňky pro Lukyna, skontrolovaly se doklady, a naše zásoby a mohlo se jet. Po cestě jsme měli 2 zastávky. Asi 5 km před cílem naší cesty, na mě padla otázka, jestli ten email jsem okopíroval, když jsem to dostala na starost. V tu chvíli by se ve mě krve nedožezal, v hlavě se mi honilo tolik myšlenek, kde seženu pc, abych to mohla okopírovat nebo kolik je to vlastně km domů. Prostě jsem si začala přát, ať nejedeme tak daleko zbytečně. Stejně by jsme tam zůstali, ale toho skipasu by bylo škoda.

Přijeli jsme na parkoviště, Lukyn s Pepou (kterýmu taky říká táto a je moc rád) zůstali u auta a dooblékali se, já s exmanželem jsme šli hledat, kde se dá najít někdo, kdo by nám mohl vytisknout email. V restauraci byla šéfová a ta říkala, že nemá čas, mají pc v pokladně a asi, že mi nic nevytisknou, že je tam manžel sám. Pak jsem to pochopila. Chlápek co byl v pokladně sjezdovky byl manžel té šéfové restaurace. Říkali jsme mu o výherním skipasu, ale že ho nemáme jak vytisknout, tak chtěl vědět jen jméno a začátek emailové adresy a pak občanku a podpis. V zápětí nám dal skipas s platností na 10 hodin, na který jsem museli dát zálohu 50 Kč s tím, že pak se vrátí.

Vrátili jsme se na parkoviště, Lukyn s tátou šli sáňkovat, i když tam nebylo kde, spíš se jen procházet a já s Pepou jsme vzali lyže a šli koupit druhý skipas na 500 bodů. Skipasy se musí dávat do prázdné levé kapsy, protože mají čip a nemusí se vytahovat a tím se sníží rizoko ztracení.

 Když jsem prvně šla na vlek, tak jsem se až lekla, jak to se mnou trhlo. Ten rozjezd je hrozný, nechápu ty malé děti jak to zvládají v pohodě, ono to trhne totiž s každým. Ale žádné velké fronty, sjezdovky byly chvílemi poloprázdné a druhá sjezdovka úplně prázdná nebo sem tam někdo po ní jel, ta mi vyhovovala víc. Když jsme vyjeli vlekem nahoru, přestoupili jsme ještě na dětský vlek a vedle byla dětská sjezdovka a z ní se sjíždí právě na tu druhou hlavní sjezdovku. Hodně dětí se učilo lyžovat s instruktory, dětičky měly na sobě oranžové vesty s eskem, aby všichni věděli, že mají dávat větší pozor a to je dobře.stupava_1_003_200

Pak jsem si jednoho instruktora vyhlídla a ptala se na školku, co to je a kolik stojí. Prý děti se naučí snáž lyžovat s nimi, než s rodiči. Jenže ten náš nezbeda nikoho neposlouchá a zlobí, na to mi řekl, že to dělají děti právě rodičům a proto instruktorům učení nedá takovou práci.

 

Když jsem sjela dolů, čekal tam Lukyn s taťkou, že se nedá nikde sáňkovat a že se nudí. Já řekla jim řekla o rozhovoru s intruktorem a jelikož Lukyna jsme chtěli učit příští sezónu, tak bylo rozhodnuto. Bude se učit už letos. Půjčily se lyže s botami a helma a mohlo se vyrazit na svah. Na začátku sjezdovky úplně vlevo byl takový vlek, ale jen z lana a to jsem měla i já co dělat abych se udržela. Po 20 minutách jsme to vzdali a přišlo téma instruktor. Na pokladně jsme zaplatily na 40 minut školku, protože už celou hodinu jsme nestihly a Lukynovi jsme pak oblékli oranžovou vestu domlouvali mu, že musí poslouchat. Asi se styděl, prostě nemluvil jako obvykle a dostali jsme strach, že je to zbytečný, raději jsme se vzdálili. Potajmu jsme koukali, jak mu jde učení a měli jsme radost, že se snaží. Po 40 minutách jsme za nima pomalu sjížděli svah a docela si ho slečna instruktorka chválila, že se snažil. Prvně sice nemluvil, ale pak mu nic jinýho nezbylo. A to, že školka není opravdu k zahození jsme se pak přesvědčili sami. Nahoru nám ho ale musel vyvézt někdo z instruktorů, protože já ho neudržela a s Pepou spadli, jak neuměl ještě dobře dát nohy. Na dětským vleku jim to šlo ale dobře a pak kličkovat okolo překážek taky šlo. Já mezitím jezdila nahoru a dolů, když Luky nechtěl být na lyžích, tak jsme pomaličku jeli dolů, vše se vrátilo, protože kam s pučenými věcmi. Od tří hodin pak byla pauza na úpravu sjezdovky a Lukyn si najednou vzpoměl, že chce ještě, no jo ale kdo by platil zase za půjčení.

 luky_se_bude_ucit_lyzovat

 

 

Jezdili jsme do 19.00 hodin a pak se jelo domů. Ani všechno jídlo se nesnědlo, nějak nebyl hlad, pití se vypilo všechno. Tím skončila i naše lyžařská sezóna.

 

 

Jen naše kluci by potřebovaly na příští rok lyže a boty a nevíme, kde je sehnat. Nové se nám kupovat nechcou, tak jestli by je někdo prodával za rozumnou cenu, bylo by to fajn.

Autorem tohoto textu není redakce těchto webových stránek, ale jeden z rodičů, tedy uživatelů/ek: piskotka (kliknutím na jeho/její jméno přejdete na jeho/její domovskou stránku). Chcete-li si zde také vést deník nebo sem psát články, zaregistrujte se/přihlašte se na této stránce.

Další články tohoto rodiče: všechny jeho/její články, Lyžování, Výlet, hry na JáRodič