Po stopách indiána Tatanky

V tomto článku bych Vám chtěla přiblížit, jak jsme strávili letní dovolenou na indiánském táboře rodičů s dětmi a jak náš tým Mustangů prožil plno zážitků při plnění úkolů pro indiánského náčelníka Tatanku.

Ráda bych Vám napsala, jak trávím společně se svou dcerou dovolenou o velkých školních prázdninách. Je to naše jediná letní dovolená, na kterou se každý rok těšíme, jelikož ji trávíme spolu s našimi slovenskými přáteli a jejich dětmi. Vlastně díky jedné mojí kamarádce jsem tyto skvělé lidi poznala a od té doby jsem ráda, že můžeme s nimi prožívat úžasné „letní tábory“, na kterých prožijeme nevšední zážitky – nejenom děti, ale i dospělí. Je to parta skvělých lidí, kteří rádi organizují společné akce s dětmi a dokáží pro ně uspořádat bohatý program plný her, soutěží a zajímavých výletů.

Minulý rok se tábor konal na Slovensku v obci Skýcov. Tentokrát byl týden věnován indiánské tématice.A tak začalo skvělé týdenní dobrodružství….

Měli jsme zajištěnou celodenní stravu, takže jsme se mohli věnovat pouze dětem a organizováním soutěží a výletů. Hned první den jsme si museli vyrobit vlajku a pokřik našeho týmu. Na vlajku jsme si nakreslili koně mustanga a jmenovali jsme se „Mustangové“. Každý den jsme malovali dětem obličeje indiánskými barvami. Další den dopoledne si děti vyrobili indiánské čelenky. Největší bitka byla o ta nejkrásnější barevná pírka.  Jelikož děti čekal tento den výlet za indiánem, museli jsme mu nachystat nějaký dárek na přivítanou. Někdo mu vyrobil z korálků náhrdelník, někdo vyřezal ze dřeva napodobeninu sekerky apod.  Po obědě děti dostali plánek se zakreslenými stanovišti, na kterých plnili různé úkoly. Poslední stanoviště bylo na kopci s vyhlídkou, kde se měli setkat s indiánem. Jelikož byl kopec strmý, museli se na něj dostat pomocí lana a rodičů. Na kopci je čekalo velké překvapení… setkání s indiánským náčelníkem Tatankou! Byl to jeden z účastníků tábora, který byl tak věrohodně oblečen a indiánsky pomalovaný, s veškerými doplňky, že ho většina dětí do konce tábora ani neodhalila. Bylo to pro ně velké překvapení. Indián jim zatancoval u indiánského ohně, vykouřil s nimi bublifukovou dýmku míru a dal jim za úkol na další den mu vyrobit týpí (aby mohl sestoupit za nimi a mohl tam přebývat) a vyrobit nějaké luky a šípy , aby mohl lovit. Děti byli opravdu unešené!

Další den muži vyrobili luky a šípy a ženy zhotovili týpí pro indiána. Navečer jsme se již setkali s indiánem v jeho novém týpí, kde mu děti předali luky a šípy, které hned vyzkoušel. Byl velmi spokojen.  Večer jsme se šli všichni podívat na jasnou noční oblohu plnou hvězd a jeden z tatínků, který pracuje na letišti jako letový navigátor, dětem ukazoval různá souhvězdí, která byla na obloze vidět. Děti byly unešeny a neustále se navzájem zkoušeli, kdo si co zapamatoval.

Následující den bylo takové parno, že jsme jeli s dětmi do termálního přírodního koupaliště. Bylo tam nádherně. Po návratu z koupaliště jsme večer udělali táborák , u kterého byl přítomen i indiánský náčelník a losovala se tombola (vzorně zabalené dárky, které dali do tomboly všichni účastníci tábora). Před tím, než každý dostal dárek z tomboly, musel splnit různé úkoly, které mu vymysleli ostatní táborníci.

Další den vyráběli jednotlivá družstva totemy pro indiána. Bylo vidět, že tatínkové to vzali velmi zodpovědně a dělali to s takovým zápalem, jako by mezi sebou soutěžili, kdo bude lepší.. Totemy byli různě vyřezávány, barveny, přikrášleny barevnými péry a jinými přírodními materiály. Odpoledne byl uspořádán dětský vizuální pochod lesem - po celé trase byly v různých místech rozmístěny  barevné obrázky ( celkem 20 ), které si musely děti zapamatovat a na konci  trasy je musely všechny vyjmenovat (kdo si zapamatoval nejvíc, ten vyhrál).  Všichni dostali za odměnu sladkost. Už jenom to, že došli v pořádku do cíle, bylo obdivuhodné. Kluci a dospělí chlapi zase měli za úkol splnit v obci Skýcov různé manuální a intelektuální úkoly. Museli splnit různé podpisové petice, získat za svoji manuální výpomoc v obci naturálie z místních zahrádek, koupit a obléci si dámské silonky a dostavit se na místo společného setkání (na místním hřišti), kde nám všichni zazpívali o svém putování a zážitcích písničku. Super akce!  Za odměnu jsme šli všichni na kolotoče.

Následující den jsme vyráběli masky pro indiána – pomocí novin, škrobu a nafukovacího balonku a barev. Po obědě jsme vyrazili navštívit Národní hřebčín a zubří oboru v Topoľčiankách.  Měli jsme štěstí, že byl zrovna čas krmení a všichni zubři byli na kraji obory.Večer jsme ještě zašli za indiánem k jeho týpí a donesli jsme mu masky a děti mu udělali dort. Indiánský náčelník byl tak potěšen, že všem ze svého dortu nabídl.Po setkání s indiánem jsme se opět všichni sešli ve společenské místnosti a organizátoři večera uspořádali pořad „Nikdo není dokonalý“ – podle českého televizního zábavného pořadu. Děti odpovídali na různé otázky a dospělí hádali výsledné číslo správných odpovědí. Pro některé rodiče děti připravili opravdu neskutečné odpovědi. Byla to skvělá zábava pro děti i rodiče.

Předposlední den tábora byla na celý den uspořádána tradiční soutěž  „Pevnost Boyard“. Plno soutěží, házená s nafukovacími balonky,  lanové centrum, lezení po stromech, stezka odvahy , hádanky a hledání pokladu….V závěru soutěže byli děti u indiánského náčelníka Tatanky , u kterého museli uhádnout hádanku, za kterou dostali indicii, ke které museli najít vhodný obrázek. Když stoupli na vyhledané obrázky a do totemu byla vsunuta barevná pírka, záhadně se sama otevřela brána k pokladu. Po jeho nalezení byl poklad spravedlivě rozdělen indiánem mezi všechny děti. Po úspěšném soutěžení jsme se všichni táborníci vyfotili spolu s indiánským náčelníkem.  Některé děti opravdu do konce tábora věřily, že indián byl skutečný a bylo jim po něm moc smutno.

Všechny děti se pořádně vyblbli a zasoutěžili, skamarádili a užili si skvělý sportovní týden  ! I nám se nechtělo ani vůbec odjet.  I když dceři bylo teprve 6, ráda se do všeho zapojovala, skamarádila se i s velkými dětmi a ráda s nimi trávila většinu času. I vztah mezi dětmi a rodiči se utužil. Není nad to, strávit s dětmi takový týden, kde si k sobě snáz najdeme cestu a spojí nás takto společně prožité neskutečně krásné zážitky.

Domů jsme si nakonec dovezli ručně dělaný luk s šípy, totem a čelenku a pírka od indiána. Byl to opravdu skvěle prožitý týden. Dlouho na to budeme vzpomínat. Domů jsme jeli autobusem z Partizánského do Luhačovic, kde jsme přestupovali a hodinové čekání jsme si zpestřili vycházkou po městě a ochutnávkou čerstvých lázeňských oplatků. Samozřejmě nemusíte cestovat tak daleko jako my, stačí si podobný týden udělat kdekoliv… i blízko svého bydliště s partou skvělých kamarádů a známých. To už záleží na každém z vás. Někdo může využít i nabídky některých cestovních kanceláří, které podobné akce pořádají, např. CK Špuntík. Jeden náš známý dokonce s tatínky pořádá akci „S tebou mě baví svět v novém....“ - prostě skvělá dovolená tatínků s dětmi. Takže máte plno možností a inspirací.  Přeji plno dobrých nápadů !

 

Autorem tohoto textu není redakce těchto webových stránek, ale jeden z rodičů, tedy uživatelů/ek: Markéta (kliknutím na jeho/její jméno přejdete na jeho/její domovskou stránku). Chcete-li si zde také vést deník nebo sem psát články, zaregistrujte se/přihlašte se na této stránce.

Další články tohoto rodiče: všechny jeho/její články,