Tento komentář byl smazán z důvodu expirace nebo porušení pravidel tohoto webu.

Je to smutné. Hlavně, když je dítě tak malé. Je to opravdu špatné mít syna takovou dálku. Ale je otázka jak to mezi vámi bylo a co se stalo, že to tak dopadlo. Nejvíce přitom trpí vždy děti. Já mám dítě a vím, že je někdy těžké vybrat, co je vždy nejlepší.

Tak to je moc smutné. Je škoda, že se bývalá přítelkyně odstěhovala a Vy tím pádem syna uvidítě hodně málo. Vůbec si to nedokážu představit, že bych měla něco podobného či stejného prožívat já...asi bych umřela steskem...máte strašně moc krásné dítko, které Vám určitě dělá radost...snad to všechno nakonec dobře dopadne anebo vyřeší a držím palečky, aby jste to snášel dobře.

Je to smutné snad bych řekla že z její strany ošklivé.Nedokážu si představit být na stejném místě jako Vy.Jsem štastně vdaná a máme s manželem dvě děti a musím říct,že kdyby nám to nevyšlo tak bych se na dětech rozhodně nemstila.Jednou je to přeci jejich otec.Není nic pěkného žít s tím,že někde táta je,ale já o něm nic nevím,nebo ho vlastně ani neznám.Držím Vám palce at svého chlapečka můžete vídat a at je každé vaše setkání krásné.

Doufám, že se brzy sejdete, určitě by bylo škoda, kdyby klouček přišel o tátu. Já mám u staršího syna štěstí, že exmanžel bydlí 3 patra nade mnou, ale u mladšího je to opak. Táta ho viděl párkát a když se jim narodila holka, tak malej ho přestal zajímat, táta pro něj je už 1,5 roku můj přítel. Ale vám dvoum přeju, aby se situace zlepšila.

Moc držím palce ať to dobře dopadne... V podobné situaci byl můj manžel, když se rozvedl se svou bývalou ženou. I když byli domluvení, že malou bude smět vídat kdykoli ve svém volném čase, znamenalo to vlastně nikdy a paní mu malou nedávala ani když soud stanovil termíny. Soudy se táhly roky, dítě neviděl, jeho bývalá se nakonec odstěhovala 60 km daleko a když si jel pro malou, stejně mu nakonec neotevřela. Po nějaké době (asi po 7 letech) to vzdal a pro malou už nejezdí, protože mu dítě stejně nedá. V dnešní době bohužel stačí mít papír na nemoc dítěte. A jak se vyjádřila paní doktorka, i když v pátek příjde dítě bez teplot, tak když maminka tvrdí, že v noci mělo čtyřicítky, ona jako lékařka není oprávněná tvrdit opak a nezbývá jí než mamince věřit. I když se to opakuje s železnou pravidelností každých 14 dní. Scény, které se odehrávaly, když náhodou otevřela dveře, aby mu sdělila, že dítě je nemocné, ty bych nepřála nikomu zažít. Držím palce ať se vše v dobré obrátí a ač to zní hnusně, buďte rád že synka vídáte aspoň občas na vycházky. Můj muž se svou dcerou neměl možnost promluvit sedm let, ač mu to žádný úřad nezakázal. P.S. Když si maminka výslovně nepřeje, dítě neukážou ani učitelky ve školce a ve škole.

Úplně přesně chápu,jak vám je, i když sama děti nemám.Přítel se ocitl před rokem s kuframa za dveřmi, jeho manželka,se kterou má 2 ted už 7-lety dvojčata, si našla nového přítele přes internet a ze dne na den sebrala přítelovi rodinu.Ze začátku jsme měli děti skoro pořád u nás, skoro každý víkend, bývalá si užívala s novým přítelem.Chtěli jsme zažádat o svěření do péče, v tom jakoby se vzpamatovala a dnes dokonce i přes nařízení sociálky je k nám nechce pouštět,když chtějí a můžeme je vídat jen 1 krát za 14 dní.Prostě se mstí a to i přes děti, za to že jsme šťastní a děti chtějí být u nás.Nikomu to nepřeji a souhlasím.Važte si každé minuty...

Krásné fotky, přeji ti, ať to všechno nakonec dobře dopadne. I když vím, jak jsou takové situace složité.