O nás     Inzerce     KontaktO rodičích a jejich dětech již od roku 2009
Hledat
Nepřehlédněte: Pohádky pro děti
Tip na knihu: Polepšovna pro čarodějky
Rodinné finance
Jak řešit neplodnost
Hlavní rubriky: Těhotenství, Zdraví, Péče o dítě, Výchova dítěte, Zábava a volný čas, Rodiče sobě, Diskuze, Služby pro rodiče, Speciály




Anna Javorková vám pomůže vybudovat tu nejkrásnější zahradu

Anna Javorková je vystudovaná ekonomka, která se po 7 letech praxe v oblasti dotačního managementu, vzdělávání a poradenství pro podnikatele rozhoupala během své druhé rodičovské dovolené k rozhodnutí převrátit svůj profesní život vzhůru nohama. Před téměř 6 lety začala podnikat jako zahradní designér...

Anna se tak pokusila jeden ze svých mnoha koníčků přetavit do podoby „koně“, který by se jí stal nejen novým zdrojem obživy, ale současně novou výzvou pro osobní rozvoj a uplatnění kreativity a vlastně i mnohého dalšího, co se do té doby i v jiných profesních oblastech naučila.

"Když se s odstupem času dívám na své podnikání, mám pocit, že se v mé nové profesi snoubí všechno to, co od svého povolání snů očekávám – kromě tvůrčího přístupu vyžaduje i bohatou interakci s lidmi a nezbytné penzum znalostí a dovedností," říká dnes Anna a dodává: "To poslední pro mě jako absolventa VŠ naprosto odlišného zaměření představuje i velkou výzvu ve smyslu dalšího profesního rozvoje a vzdělávání. Je to výzva, ale současně motor, který mě žene vpřed, vždycky jsem si ráda rozšiřovala obzory a neustálé vzdělávání je pro mě celoživotní proces, nejen záležitost několika let ve školní lavici."

S Annou Javorkovou jsme si ale povídali nejen o tom, jak se jí daří v podnikání, ale samozřejmě také o zahradách.

Jak se vlastně stane, že člověka napadne podnikat právě v oboru zahrad?

Anna Javorková
Anna Javorková
U mě to šlo ruku v ruce s rozhodnutím nevracet se po rodičovské dovolené do práce do mého zaměstnání a stát se místo toho freelancerem. Manžel toto rozhodnutí vítal, protože si od toho sliboval, že budu mít více času pro rodinu a budu mít klidnější život. V zaměstnáních jsem vždy trávila velkou spoustu času, ať už jsem pracovala v soukromém nebo veřejném sektoru. Ve volném času zbýval čas tak akorát na to, abych si při dlouhých cyklotúrách nebo v zimě na běžkách vyčistila hlavu. S dvěma malými dětmi to už ale nebyl udržitelný režim. Priority se změnily a já to s dětmi začala cítit jinak.

Zatímco manžel ale předpokládal, že budu pokračovat dál ve své profesi, jen na vlastní noze, já jsem uvažovala jinak. Lektořina mě bavila, ale za ty roky poradenství v oblasti dotačního managementu jsem se už cítila trochu vyhořelá. Potřebovala jsem změnu a taky nový impulz, výzvu. A taky jsem si říkala, že pokud riskovat a začít dělat sama na sebe, tak to musí být v oblasti, která patří mezi mé srdeční záležitosti, aby to za to to riziko opravdu stálo.

A protože zahrady byly jednou z nich, rozhodla jsem se během druhé rodičovské dovolené vstoupit do nových vod, byť to s sebou neslo svá úskalí.

A co tedy vlastně nabízíte?

Osobně miluji kvetoucí zahrady, které hýbou všemi lidskými smysly. Pro své klienty zpracovávám jejich projekty a jsem jim na jejich cestě za vysněnou zahradou také průvodcem a rádcem, se kterým budou schopni vybudovat svůj malý ráj na Zemi vlastníma rukama a bez zbytečně zmařených investic, času i energie.

Klient tak po spolupráci se mnou neodchází jen s hotovým návrhem zahrady, ale také návodem na to, jak má s návrhem v terénu pracovat, připravit nové záhony, na co se zaměřit při nákupu rostlin a při výsadbě, nebo jak se o vysazené rostliny následně postarat, aby zahrada dlouhodobě prosperovala.

Jak složité je takové podnikání rozjet?

To se asi nedá úplně zevšeobecnit. Každý máme jiná východiska, jinou situaci, ve které se na začátku nacházíme.

Mně hodně pomohlo to, že jsem měla díky střední i vysoké škole ekonomického zaměření slušné základy o podnikání jako takovém, např. ohledně povinností při založení živnosti, ohledně vedení účetnictví. Pomohla i zkušenost s projektovým řízením. Při tvorbě webové stránky (KvetouciZahrada.cz) byl výhodou jednak manžel informatik a jednak má zkušenost s několikaletým psaním kreativního blogu. Dnes už si 95 % záležitostí kolem webu obstarávám sama, hodně jsem se naučila takzvaně za pochodu (usmívá se). Manžel mi ze začátku pomohl i se základy práce s CADem, vybírali jsme spolu i další software, ve kterém návrhy zahrad zpracovávám.

Opravdovou výzvou byla ale odborná stránka věci, tady už jsem musela spoléhat hlavně na sebe a odborně zaměřené workshopy a semináře, ve kterých jsem si doplňovala potřebné znalosti. Toto je ale nekončící a stále probíhající proces. Někdy mám pocit, že čím víc vím, tím víc vidím, kolik toho ještě nevím (směje se).

Pokud bych měla hodnotit délku rozjezdu měřítkem příjmů, tj. okamžik, odkdy jsem se mohla na příjem z podnikání spolehnout jako na hlavní zdroj svých příjmů, tak to bylo v mém případě asi 1 – 1,5 roku.

Jaké jste si kladla cíle?

Mým hlavním cílem bylo nahradit stávající zdroj obživy novým tak, aby mě má práce naplňovala a současně mi umožnila skloubit práci s mou rodinou a zálibami.

Zahrady a vše, co se kolem nich šustne, nejsou jediným centrem mého zájmu. Jsem ráda neustále v pohybu, takže sportuji, hlavně běhám a jezdím na kole nebo se svou rodinou vyrážím na výlety do hor. Líbí se mi objevovat nová místa - s tím mi trochu pomáhají i vzdálenější klienti, které v jejich zahradě navštívím (směje se). Baví mě číst, i když mi v poslední době nezbývá na čtení tolik času, kolik bych si přála a taky mě trochu trápí jeden můj zlozvyk rozečíst třeba i 6 nebo 7 knížek současně…

V posledních dvou letech se hodně věnuji i své francouzštině a angličtině – klasické kurzy mi nic neříkají, ale miluji konverzace s francouzskými lektorkami, které jsem objevila díky jedné mezinárodní platformě na internetu nebo několika dalšími ženami, které se stejně jako já snaží cizí jazyky pravidelně používat a díky tomu se v nich dál posouvat. A taky ráda tvořím rukama – ať už to jsou věnce, kterými zdobím interiér nebo exteriér domu, háčkovaná hračka dětem, ušité povlečení, výšivka na šatech… nebo nějaký kutilský projekt, se kterým mi občas pomůže i můj muž. A tohle vše se s vlastním podnikáním skloubí daleko snáze než se zaměstnáním.

Jaká je podle vás nejčastější chyba majitelů zahrad?

Pokud jde o zahrady, často lidé nesmyslně bojují s něčím, s čím bojovat nemusí a naopak nekonají tam, kde by konat měli.

Za snad největší „nesmysl“, se kterým se v mnohých zahradách setkávám, považuji používání tzv. mulčovacích textilií ve výsadbách, ať už výsadbách trvalkových, kde se jejich nevhodné použití projeví negativně nejdříve, tak výsadbách s dřevinami, které toho vydrží přeci jen o něco více. Ale i tady zkušenosti mé i kolegů realizátorů z oboru ukazují negativní následky dlouhodobého používání mulčovacích textilií.

Trvalky se pod nimi „dusí“ a je omezena i jejich schopnost se rozmnožovat. Pod textilií navíc půda a v ní žijící užiteční živočichové strádají. A začíná v ní být „mrtvo“, protože žížaly nemohou dobře odvádět svou práci.

Nezřídka se hlavně v těžších, jílovitých a vlhčích půdách naopak pod textilií vytvoří plíseň, nastartují se anareobní procesy a vysazené rostliny pak zahnívají. U dřevin je pak z dlouhodobého hlediska patrný neblahý vliv na kvalitu prokořenění, což se podepíše negativně i na celkové stabilitě dřeviny. Ve snaze předejít zaplevelení výsadby (i tady se však ukazuje, že textilie nefunguje stoprocentně) si tak uplatněním tohoto řešení zaděláváme na ještě větší problém.

Přitom by stačilo věnovat větší péči samotné přípravě záhonů před výsadbou, nezapomenout ve výsadbě na podrost z nižších keříků, polokeřů a trvalek a místo mulčovací textilie použít vhodnější alternativu v podobě přírodního mulče (ideálně uleželé štěpky listnáčů, kvalitního kompostu, případně borky), která půdu časem obohatí o živiny a zlepší i její strukturu. Navíc se dá průběžně doplňovat z vlastních zdrojů – ze zpracovaného bioodpadu, který v zahradě přirozeně vzniká.

S tím souvisí další nedostatek, se kterým se mnoho našich zahrad potýká – nedostatek nebo dokonce absence trvalek a listnatých dřevin v zahradě. Trend tzv. „bezúdržbových“ zahrad s sebou přinesl velkou oblibu stálezelených zahrad plných jehličnanů a dalších stálezelených dřevin. Pod dojmem, že je každý lístek či květ v zahradě nebývalý problém, co se údržby zahrady týče, byly tyto rostliny odstrčeny na samotný okraj zájmu mnoha majitelů zahrad. Zahrada pak ale ztrácí na své celoroční proměnlivosti a je méně praktická i z pohledu údržby, nehledě na ekologický dopad (např. není tak atraktivní pro opylovače). Zapojený podrost z nižších rostlin představuje ten nejkrásnější a nejpraktičtější mulč, který si dovedu představit.

Co ještě lidé podceňují?

Jako velký problém vnímám (bohužel i u zahrad, které zakládají některé zahradní firmy) podcenění přípravy záhonů před výsadbou. Nezřídka se smrskne na použití totálního herbicidu, kterým se „odstraní“ veškerý původní travní porost na místě plánovaného záhonu a natažení mulčovací textilie, do níž se vystřihnou otvory pro rostliny vysazované do malých jamek. Úplně vypadává krok zkypření půdy a odstranění travních drnů s velmi hutným kořenovým systémem, u méně kvalitních půd pak zapracování kompostu a/nebo písku pro zlepšení kvality i struktury půdy. Vysazené rostliny pak často živoří nebo v horším případě dochází i k jejich úhynu.

Těch problémů je v našich zahradách samozřejmě více. Např. nevhodné použití rostlin v zahradě v důsledku neznalosti jejich charakteristik a podmínek k pěstování, nevhodná péče o rostliny, včetně trávníku, vysazování po 1 – 2 kusech od jednoho druhu rostliny, z pohledu celkové koncepce zahrady je to pak absence „výšky“ v zahradě v podobě vyšších dřevin nebo vertikálních zahradních prvků nebo v zahradách chybí prvek „tajemství“, kdy je výsadba koncipována pouze po obvodu kolem hranic pozemku, z pohledu životního cyklu zahrady pak máme v zahradách rezervy, pokud jde o nakládání s biodpadem. V zahradě by tak podle mého názoru neměl chybět kompostér a ve vybavení pak štěpkovač nebo drtička větví. I když ten si už dneska můžete i půjčit. Vše, co zahrada vyprodukuje, se v ní pak pak zrecykluje v podobě štěpky nebo kompostu. Zahrada to ocení.

Co zajímavého jste se při podnikání dozvěděla?

Vedle konkrétních odborných znalostí a dovedností mě podnikání učí větší trpělivosti a také empatii. Každý jsme jiný, máme jiné potřeby, jiný vkus, ale potřebujeme taky jiný způsob komunikace. Někdo je spíše technický tip a je pro něj důležitá hlavně praktičnost daného řešení, jiný hledí spíše na estetiku, někdo má dobrou prostorovou představivost, jiný potřebuje trochu pomoci. Někdo má minimum požadavků a očekává nové nápady z mé strany, jiný má potřebu větší kontroly nad tvorbou projektu… Nejsme stejní panáčci, na které můžeme navléct stejnou uniformu, bez individuálního přístupu se v mé profesi neobejdu.

Na druhou stranu přichází i chvíle, kdy musím umět říci v rámci zachování dobrého zdraví nebo pokud po mně chce klient řešení, které jde výrazně proti zásadám, kterým v souvislosti s tvorbou zahrad věřím, i „NE“. To je pro mě asi ještě větší výzva než zkouška trpělivosti (směje se). Nastavení si hranic, za které už nepůjdeme, je důležité proto, aby člověk mohl dělat svou práci dlouhodobě stále rád a brzy nevyhořel. Stále na sobě nejen v tomto ohledu pracuji.

Co byste s tím, co víte dnes, udělala v začátcích jinak?

Asi bych nic neměnila. Neznamená to, že bylo vše od začátku ideální a neudělala jsem žádnou chybu nebo nešlo něco udělat lépe, jednodušeji, efektivněji..., ale bez toho bych dnes nebyla tam, kde jsem. Hodně jsem se toho po cestě naučila a věřím, že ještě naučím. Chodím s hlavou otevřenou (směje se). Neustálou práci na sobě beru jako nezbytnou součást procesu. Smířila jsem se s tím, že nikdy nebudu „hotová“. Mým cílem je dělat svou práci vždy alespoň o kousek lépe než v předchozích dnech, týdnech, měsících, letech. Je to současně můj velký motor, potřebuji v osobním i profesním životě výzvy.

Co vám ve vašem podnikání dělá radost?

Na podnikání se mi líbí, že je mnoho věcí, které jsem schopna sama ovlivnit, od rozhodnutí, jakým zahradám a klientům se budu věnovat, přes to, jak s nimi budu komunikovat, jaký budu mít denní režim. S tím souvisí i možnost lépe skloubit svou práci s rodinou a mými zálibami. Líbí se mi samostatnost, svoboda, ale nese to s sebou samozřejmě i druhou stránku věci – co si „uvařím, to si taky sním“ – vyžaduje to patřičnou zodpovědnost a sebedisciplínu.

Velkou radostí pro mě je, že se mi podařilo přetavit svého koníčka do podoby práce, která mě živí a velmi naplňuje. Stále to vnímám trochu jako zázrak a jsem za to vděčná.

Těší mě, že díky svému podnikání potkávám spoustu zajímavých lidí a spřízněných duší. Řadu spoluprací s klienty vnímám jako nadstandardně dobré, s některými klienty mě i po úspěšném dokončení spolupráce na projektu zahrady pojí přátelství.

Minulý týden mi třeba od jedné klientky, pro kterou jsem zpracovávala návrh kvetoucí zahrady v loňském roce, přišly v balíčku jako důkaz spokojenosti dvě velké sklenice medu od včelek, které se v její zahradě od letošního roku zabydlely.

U srdce mě zahřeje, když se mi povede u klientů mé nadšení pro zahradu a starost o ni přenést dál. Často mi doslova spadne brada, když vidím, jak mladé výsadby pod rukami mých pro věc zapálených klientů už po pár letech doslova rozkvetou a jak pak dál „očkují“ svým přístupem k zahradě i další, když radí třeba svým sousedům a známým (usmívá se).

Těší mě i to, že o to, co znám a umím, neobohacuji své klienty jen já. To obohacení a rozšiřování obzorů je mnohdy oboustranné – i já se od nich hodně dozvídám a učím.

Velkou radost mi dělá i podpora mých fanoušků na fanpage Kvetoucí zahrada na Facebooku a Instagramu.

A je něco, co vás naopak trápí?

Že nemám na všechno tolik času, kolik bych potřebovala. Ráda bych častěji publikovala příspěvky na svém blogu se zahradní tématikou a vyslyšela výzvy některých fanoušků a připravila nějaký zajímavý webinář/seminář/kurz se zahradní tématikou. A s časem trochu bojuji, i pokud jde o pravidelný prostor pro mé další vzdělávání nejen v oboru, ale i pokud jde o rozvoj dalších dovedností, které pro svou práci potřebuji.

A taky, že se nemohu zavděčit každému. Vím, že je to nesmysl, ale stejně na mě občas padne splín a trochu mě to trápí.

Jaké plány máte do budoucna?

Dál se rozvíjet v mém oboru a poskytnout klientům ve spolupráci se mnou ještě větší přidanou hodnotu a snad taky konečně sebrat odvahu, vyšetřit čas a prokousat se k nějakému tomu vzdělávacímu produktu (směje se).


(3. 9. 2021 | redakce2)


Tento článek je součástí speciálu:

Podnikavé matky: Zpestří vám život

Každá z nich má nějaké koníčky, stará se o rodinu a přitom podniká. Zpravidla na internetu a většinou nabízí něco,...


Facebook Twitter
Komentáře, názory a rady

Naše zahrada
Ahoj, my máme u našeho domečku zahrádku, kterou nám navrhli přímo zahradní designéři a tak si troufám říct, že je perfektní! Teď jsme si je na naši zahradu zavolali znovu, protože potřebujeme nějaký p...

>>> Číst a vkládat komentáře <<<
©2009-2021 JaRodic.cz, ISSN 1804-0632
Provozovatel: Bispiral, s.r.o., kontakt: redakce(at)jarodic.cz | Inzerce: Best Online Media, s.r.o., zuzana@online-media.cz
O vydavateli | Pravidla webu JaRodic.cz a ochrana soukromí | pg(14760)